Rozhovor Britských listů 470. Jak Petr Fiala svou politikou táhne Česko do Bulharska

19. 2. 2022

čas čtení < 1 minuta



S novou vládou Petra Fialy se spojovaly naděje, ale jaksi se neuskutečnily. O tom mluví v tomto Rozhovoru Britských listů Jan Čulík se sociologem Stanislavem Bilerem. Tento Rozhovor Britských listů se vysílá na Regionální televizi, která je k dispozici satelitem, pozemním vysíláním a na kabelu i na internetu, od úterý 22. února 2022.

 18207

Česká republika. Proč zaostává země, která byla v postkomunistické transformaci nejlepší? Země bez levice

19. 2. 2022

čas čtení 15 minut


Nový český premiér prý napodobuje Václava Havla, ale zdá se, že jde jen o rétoriku. Nové vládě se zatím podařilo pouze odstranit oligarchu Andreje Babiše, ale nedaří se jí formulovat, natož zavádět žádnou novou politickou strategii.  Babiš navíc hrozí kandidaturou v prezidentských volbách a současná koalice zatím nemá adekvátního soupeře, píše chorvatská novinářka Sofija Kordić, žijící v Praze.

Extáze pociťovaná v Česku po volební porážce oligarchy a populisty Andreje Babiše netrvala dlouho. Nová vláda a celá země kromě raketového skoku v počtu nakažených covidem-19 a tragického počtu asi 38 000 mrtvých (ČR je dvaadvacátá  v proočkovanosti v Evropské unii a třetí v úmrtnosti na počet obyvatel), trpí  inflací 9,9 procenta, obrovským rozpočtovým deficitem a energetickou krizí. Navíc je potřeba se vypořádat s dezorientovanou, hašteřivou společností a hodnotovým vakuem, které po sobě zanechala minulá vláda.

 18186

Ukrajina: Macron přesvědčil Putina k dalšímu jednání, ovšem ruské jednotky dostaly příkaz provést invazi

20. 2. 2022

čas čtení 4 minuty

Putin a Macron se dohodli, že se pokusí zajistit příměří na východě Ukrajiny a uspořádají naléhavý summit

Macron mluvil s Putinem 105 minut

Video: Ruská státní televize informuje diváky dnes večer, že válku chtějí rozpoutat Biden, Johnson, anglický princ Charles, anglický princ Andrew (!!), Macron a Zelenskij. Je to přesný opak toho, co se děje na Západě, který se snaží Putina úzkostlivě přesvědčovat, aby nezahájil útok na Ukrajinu.



 
Vladimir Putin a Emmanuel Macron se dohodli, že se pokusí zajistit příměří v Donbasu na východě Ukrajiny a uspořádají naléhavý summit na nejvyšší úrovni o budoucnosti Ukrajiny, uvedl Elysejský palác ve svém prohlášení.

Oba lídři spolu telefonicky hovořili 105 minut a výsledek, který Kreml víceméně  potvrdil, naznačuje, že Rusko by mohlo být ochotno ustoupit od plné invaze na Ukrajinu a umožnit obnovení diplomatických jednání.

 18186

Nepleťme si Putina s demokratickými politiky

20. 2. 2022 / Jan Čulík

čas čtení 5 minut

Jak Putin konzultuje svou politiku s ruskými občany:
Západní političtí analytikové, většinou asi levicově orientovaní, dělají při svých analýzách krize Rusko-Ukrajina jednu zásadní chybu. Ve své snaze dát prostor a "právo na názor" "i druhé straně", tedy v tomto případě Vladimíru Putinovi, k tomu člověku přistupují, jako by to byl klasický demokratický politik západního typu, takový, jací alespoň donedávna existovali ve většině etablovaných západoevropských a severoamerických demokraciích. Takoví, kteří například, když udělají chybu nebo zalžou, odstoupí.

Jako kdyby Putin nebyl kriminálník, psychopat a maniak.



 
Musel jsem se opravdu zasmát, když vidím, že Joergen Oerstroem Moeller na serveru Responsible Statecraft píše "Jak by  mohl Putin útok úproti Ukrajině) ospravedlnit před vlastním obyvatelstvem a světovým míněním?"

 18029

Proč Putin patrně na Ukrajinu nezaútočí, ale i tak z krize vyjde jako vítěz

20. 2. 2022

čas čtení 7 minut

Bez ohledu na to, jak krize skončí, Rusko se postará o to, aby je zbytek světa považoval za vítěze.

Navzdory mediálnímu humbuku je nepravděpodobné, že by prezident Putin zaútočil na Ukrajinu. Je mnohem chytřejší, protože si je téměř jistě vědom toho, že invaze by přinesla více břemen než výhod. Ruská diplomacie i sám Putin neustále zdůrazňují, že žádný útok na Ukrajinu neplánují. Jak by tedy mohl útok ospravedlnit před vlastním obyvatelstvem a světovým míněním? ptá se Joergen Oerstroem Moeller na webu Responsible Statecraft.

 18186

Macron znovu poletí do Moskvy?

20. 2. 2022

čas čtení 2 minuty

Pozn. red. Upozorňujeme, že velmi závažným prvkem destabilizace České republiky je, že četná média  nejen o hrozící válce na Ukrajině, ale i o koronavirové pandemii a o dalších tématech, šíří brutálně lživé dezinformace. Je pozoruhodné, že to, zdá se, není trestné. Ohrožuje to totiž životy lidí.

- Rusko-běloruská vojenská cvičení budou pokračovat i nadále, přestože měla nyní skončit, uvedlo Rusko. 

- Francouzský prezident Emmanuel Macron bude v neděli telefonicky přesvědčovat Putina, aby nezaútočil na Ukrajinu. Podle ruské zprávy zřejmě Macron znovu poletí do Moskvy:


- Ruská média potvrdila sobotní smrt dvou ukrajinských vojáků v té části Doněcku, kterou ovládá Ukrajjina. Tvrdí, že vojáci byli "součástí sabotážní skupiny" plánující "teroristické akce" proti plynovodům a elektrickým rozvodným stanicím v regionu.

- Ukrajinská národní garda uvádí, že dále zajišťuje bezpečnost na východní Ukrajině, v Doněcku a v Luhansku. Varovala obyvatelstvo, aby sledovalo pouze oficiální ukrajinské zdroje.

 18186

OBSE: V Luhansku a v Doněcku došlo k dramatickému nárůstu vojenských útoků od ruských separatistů

19. 2. 2022

čas čtení 1 minuta

Pozorovatelé Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) v sobotu zaznamenali více než 1 500 případů porušení příměří na východě Ukrajiny za jediný den, což je nejvyšší počet zaznamenaný v tomto roce.

Zpráva se týkala pátečních útoků, při nichž pozorovatelé zaznamenali 975 porušení příměří v Luhansku a 591 v sousedním Doněcku, dvou regionech částečně ovládaných proruskými separatisty (vlastně ruskou armádou). Pozorovatelé rovněž uvedli, že zaznamenali 860 výbuchů v Luhansku a 553 v Doněcku.

OBSE potvrdila, že ve vládou kontrolované oblasti Doněcka byl zraněn jeden civilista.

Ukrajinská armáda v sobotu uvedla, že dva vojáci byli zabiti a čtyři zraněni při ostřelování proruskými separatisty, zatímco Rusko zahájilo trestní vyšetřování zpráv, že ukrajinské granáty explodovaly v ruském pohraničním regionu Rostov, což Kyjev kategoricky popřel.

Volodymyr Zelenskij "naléhavě" telefonoval s Emmanuelem Macronem o "bezprostřední deeskalaci a o politickém a diplomatickém narovnání" na východní Ukrajině. Zelenskij Macrona informoval o vážném zhoršení situace na frontové linii, o ukrajinských ztrátách, o střílení na ukrajinské politiky a zahraniční novináře.

Předtím na mnichovské konferenci o bezpečnosti v Evropě obvinil Zelenskij Západ, že svou nečinností způsobil vznik nynější katastrofální situace. Charakterizoval globální bezpečnostní systém jako nedostatečný a požadoval, aby byl vytvořen nový, efektivní systém.



 18186

Analýza: Co se stane, pokud Rusko napadne Ukrajinu?

19. 2. 2022

čas čtení 4 minuty

 

Očekává se, že Rusko zaútočí současně na několika frontách, ale ukrajinské ozbrojené síly nebude snadné porazit


Jak by probíhala invaze v plném rozsahu?

Očekává se, že Rusko využije své drtivé převahy v pozemních, námořních a vzdušných silách a zaútočí současně na několika frontách, a to ze severovýchodu, z Donbasu a z Krymu. Pozemní jednotky v Bělorusku podporované leteckými údery by se postavily do čela bleskového tažení na jih s cílem zmocnit se hlavního města Kyjeva. Obklíčená ukrajinská armáda by byla teoreticky donucena ke kapitulaci, píše Simon Tisdall.

 18186

Invaze na Ukrajinu možná nikdy nebyla Putinovým cílem a samotná hrozba by mohla podpořit ruské cíle

19. 2. 2022

čas čtení 7 minut

Invaze není jediným způsobem, jak může krize na Ukrajině dopadnout.

Diplomatické řešení může ještě poskytnout únikovou cestu Vladimiru Putinovi, jehož rozmístění desítek tisíc vojáků podél hranic Ruska s Ukrajinou odstartovalo současnou krizi.

Představitelé Ruska a Ukrajiny totiž po celou dobu několik týdnů trvající krize obviňovali Spojené státy a Velkou Británii z vyvolávání paniky řečmi o hrozící invazi, píše historik a politolog Ronald Sunny.

 18186

Putin se rozhodl napadnout Ukrajinu, konstatuje Biden. Ruskem podporovaní separatisté začali evakuovat Donbas

19. 2. 2022

čas čtení 8 minut

 

Ruský prezident Vladimir Putin rozhodl provést invazi na Ukrajinu, prohlásil v pátek poprvé prezident Biden. Separatistické úřady na východní Ukrajině nařídily hromadnou evakuaci a střet s Ruskem vstoupil do nové, nebezpečnější fáze.

Biden uvedl, že americká vláda má po týdnech spekulací o Putinových záměrech nyní důvod se domnívat, že ruský vůdce se rozhodl zaútočit na Ukrajinu a pravděpodobně se zaměří na hlavní město Kyjev.

"Od této chvíle jsem přesvědčen, že se rozhodl," řekl Biden v Bílém domě, když hovořil po poslední ze série krizových konzultací s vedoucími představiteli NATO a Evropy.

Rusko organizuje na Ukrajině provokace s cílem zahájit invazi

18. 2. 2022

čas čtení 2 minuty

Ukrajinské ministerstvo zahraničí vyzvalo mezinárodní společenství, aby odsoudilo provokace, které podle něj Rusko provádí v separatisty ovládaných východoukrajinských oblastech.

Ministerstvo uvedlo, že nedostatek náležité reakce nebo neutrálního postoje by vedl k další eskalaci ze strany Ruska.

Mluvčí ministerstva zahraničí v prohlášení konstatoval:

    ...sledujeme, jak Ruská federace zahajuje kampaň za šíření masových dezinformací, zesiluje ostřelování ukrajinských pozic a civilní infrastruktury zbraněmi zakázanými minskými dohodami a vyhrocuje bezpečnostní situaci.

    Absence náležité reakce nebo neutrálního postoje bude pouze podporovat eskalaci situace ze strany Ruska.


Amy Mackinnon: Velitel ukrajinských vojsk promluvil k obyvatelům oblastí ovládaných ruskými separatisty. Zdůraznil, že ukrajinská armáda neplánuje tyto oblasti osvobodit, jak tvrdí Rusko.

USA získaly informace, že Rusko sestavuje seznamy politiků, kteří mají být v případě ruské invaze na Ukrajinu zatčeni, nebo zavražděni, píše Amy Mackinnon s kolegy ve Foreign Policy,  cituje jí Guardian.
 


 18438

Porošenko: Nebojte se Putina

18. 2. 2022

čas čtení 1 minuta


Matt Frei, reportér britského televizního zpravodajství Channel 4 News, interviewoval bývalého ukrajinského prezidenta Petra Porošenka. Ve tomto videu od minuty 1.55:


Petro Porošenko: Měli bychom si uvědomit, že stojíme přede dveřmi třetí světové války. Jsem si tím naprosto jistý.

Za prvé, ukrajinský lid je vlastenecký. Ukrajinský lid je schopen zastavit Putina, a pokud Putin podnikne invazi, rozhodně mají velmi silnou armádu. Silbuji.  V každém městě. Každá jednotlivá vesnice. Každá jednotlivá ulice. Každý jednotlivý dům bude pro ruské vojáky peklem. A Putinovi by mělo být jasné, že cena, kterou za to zaplatí, bude obrovská. Putin určitě chápe, že pokud bude v této agresi pokračovat navždy, bude v dějinách mít místo jako válečný zločinec. Jako něco podobného jako Hitler.

Reportér: Vy jste osobně jednal s Vladimirem Putinem. Seděl jste naproti němu, když jste podepisoval minské dohody. Jaké bylo jeho jednání s vámi? Důvěřoval jste mu a co si myslíte, že touto agresí zamýšlí?

Petro Porošenko: Mluvím na základě svých osobních zkušeností. A to je velmi důležité.

Bod číslo jedna. Prosím. Nevěřte Putinovi. Putin nikdy nedrží slovo. Putin není člověk, kterému můžete důvěřovat. Putin rozumí pouze síle a jednotě.

A moje doporučení číslo dvě. Z mé osobní zkušenosti s Putinem. Prosím, nebojte se Putina. Protože pokud se budete bát, vždycky zajde až tak daleko, kam mu dovolíte.

 

Rozhovor Britských listů 469. Fialova vláda ve slepé uličce

17. 2. 2022

čas čtení < 1 minuta



Od prosince je ve funkci v ČR nová koaliční vláda Petra Fialy, jenže její jednání vyvolává značné pochybnosti. Dokáže je rozptýlit politolog Jiří Pehe v tomto rozhovoru s Janem Čulíkem? Tento Rozhovor Britských listů se vysílá na Regionální televizi, která je k dispozici satelitem, pozemním vysíláním a na kabelu i na internetu, od pátku 18. února 2022.

Rozhovory Britských listů na téma:

 18414

Komická reakce instituce ÚSTR: Přihláška Muriel Blaive byla zamítnuta "pro neúplnost"

18. 2. 2022 / Jan Čulík

čas čtení 2 minuty

Aktualizace: Ještě dodávám:

"Paní Blaive byla jediná žena přihlášená do konkurzu. Mohla by se dožadovat nápravy z důvodu genderové rovnosti," napsala nám Bohdana Marvalová.

Obávám se, že v podniku ÚSTR existují takové poměry, že něco takového, že všechna rozhodující místa zabírají stárnoucí muži, nikoho absolutně nezajímá a proti jejich chování není odvolání nikde. (JČ)

.K tomu:


Jak komicky vystupují některé české instituce je zjevné z chování "Ústavu pro studium totalitních režimů" (mimochodem, už jméno toho ústavu je vtip, protože má v názvu to, co má teprve zkoumat a zjišťovat, zda to existuje - je to výsměch jakékoliv akademické práci!).

Muriel Blaive předložila brilantní strategii budoucího ředitele ÚSTRu (ani na okamžik vážně nepředpokládala, že by byla jmenována, to prostě není v DNA této pochybné instituce) - a nyní se dověděla, že její přihláška byla odmítnuta pro neúplnost (! :)))) ). Žadatelku ovšem o "neúplnosti" nikdo neinformoval.

Kdyby byl ÚSTR seriozní institucí, u takto vážného kandidáta by se s ním spojil a upozornil ho, že je třeba dodat ještě nějaký byrokratický papír.

Ale my s velkou pravděpodobností víme o co jde: o výpis z trestního rejstříku, který je nemožné pro cizince v Praze rychle získat. Jenže Muriel Blaive je už léta zaměstnancem ÚSTRu, takže žádný výpis z trestního rejstříku zapotřebí nebyl.

Je to jen silně řehtající, komický, úřední šiml, a dobrá výmluva proč eliminovat nejlepšího kandidáta.

Dokazuje to, jak nejsou mnohé české instituce ničím jiným než vtipem...

Muriel Blaive k tomu:

 16447

Doporučení ke krokům v oblasti zdravotní bezpečnosti a střednědobému výhledu pandemie viru SARS-CoV-2

18. 2. 2022

čas čtení 16 minut

Stanovisko Mezioborové skupiny pro epidemické situace k 17. 2. 2022

Východiska

  1. Pandemie viru SARS-CoV-2 způsobila v uplynulých dvou letech Česku ohromné škody na životech, zdraví i hospodářství - rozsahem například větší, než součet veškerých škod způsobených živly za celou historii samostatné České republiky.

  2. Český stát nesmí připustit, aby se něco podobného opakovalo v budoucnu.

  3. Zajištění zdravotní bezpečnosti musí být chápané jako důležitý úkol státu, podobně jako bezpečnost vnitřní či vnější.

  4. Z průběhu pandemie je nutné se poučit. Nadcházející období ústupu vlny omikron je potřeba využít k přípravě na možná budoucí rizika, ať už spojená s návratem vyšší virové nálože na podzim 2022, vznikem nových variant viru SARS-CoV-2 nebo v budoucnu s možností rozšíření nových virů.

  5. Pandemie viru SARS-CoV-2 není z dlouhodobého hlediska nejvážnějším rizikem, se kterým jsme se mohli setkat. Potenciál biologických rizik v průběhu dalších let i dekád spíše poroste a v případě, že nastanou, budou se s nimi muset vypořádavat ty samé státní instituce. Investice do pandemické připravenosti jsou tak i předpokladem lepšího zvládnutí předvídatelných budoucích rizik.

 18301

Říci, že Ukrajina nebude v nejbližší době v NATO, není ústupek. Je to realita.

18. 2. 2022

čas čtení 5 minut

Nad Ukrajinou se vznáší zřetelná ironie. Hlavním cílem potenciální ruské invaze je zajistit, aby Ukrajina nevstoupila do NATO. Ale i kdyby Rusko svá vojska poblíž ukrajinských hranic neseskupilo, neexistovala by v blízkém až střednědobém horizontu reálná vyhlídka, že Spojené státy a jejich spojenci přijmou Ukrajinu do svých řad. V jistém smyslu se obě strany shodují, že tato země v současné době do západní aliance nepatří, píše ve Washington Post Michael O'Hanlon.

Jsem nesmírně vděčný za každý závan racionality v předních amerických médiích, která už dva měsíce cynicky a nezodpovědně víří válečné bubny. Ukazuje se rovněž, že za „psychologickým nátlakem“ Moskvy na Západ je mnohem pravděpodobněji úsilí o získání bezpečnostních garancí, a nikoliv chuť po ukrajinské krvi, soudí Daniel Veselý.

Pozn. JČ: Je nutno opravit věcnou chybu ve výše uvedené poznámce Daniela Veselého. Spojené státy totiž žádné válečné bubny nevíří. Mnoho týdnů až měsíců, stejně jako jiní představitelé západních demokracií, neúnavně jezdí do Moskvy a snaží se přesvědčit Vladimíra Putina, aby proboha ustoupil od agrese vůči Ukrajině. Zároveň, chvýlyhodfně, zaznamenávají a široce zveřejňují brutální Putinovy vojenské přípravy. Netuším, jak to může někdo interpretovat jako "víření válečných bubnů". Američané přišli k problému Rusko-Ukrajina jak slepí k houslím. Biden chtěl po převzetí amerického prezidentství řešit Čínu! Ukrajina stejně jako Česká republika má plné právo rozhodovat o svém sebeurčení a nikdo nemá právo do toho zasahovat. Před několika lety neměli Ukrajinci ani zájem vstoupit do NATO. Podobně jako u neutrálních zemí Švédsko a Finsko, vyvolal touhu po vstupu do NATO a po jeho ochraně právě svou agresivní politikou Vladimír Putin. Putin a jeho kumpáni jsou zločinci. Není to prosím levicový režim.

 18437

Kdyby nedošlo k rozšíření NATO, měla by dnes ČR obdobné problémy s Ruskem jako Ukrajina

18. 2. 2022 / Karel Dolejší

čas čtení 3 minuty

  • Všichni evropští sousedé Ruské federace s výjimkou okupovaného Běloruska jsou buď integrováni do západních struktur, usilují o to, nebo o tom přinejmenším stále vážněji přemýšlejí - jako Švédsko a Finsko. Důvodem je, že se Rusko k sousedům chová, jako by to byly jeho zcela nesvéprávné kolonie nebo gubernie. 
  • Pokud sousedé Rusko na slovo neposlouchají, vyhrožuje jim. Vyhrožuje Švédsku, protože si dovolilo posílit obranu svého ostrova Gotland, vyhrožuje Dánsku, protože si dovolilo posílit obranu Bornholmu. Dánsko je ale v NATO a nemusí si z ruských výhrůžek nic dělat. 

 16821

Víkendové čtení

Noam Chomsky: Tlak USA na "vládu nad zeměkoulí" rozdmýchává konflikt na Ukrajině

18. 2. 2022

čas čtení 29 minut

Iracionální panika je americký fenomén podobně jako jablečný koláč. Často vzniká jako důsledek potenciální neschopnosti mocných kontrolovat výsledek vývoje, který může představovat výzvu pro zájmy stávajícího socioekonomického řádu nebo pro status quo geostrategické arény. Éra studené války o tomto jevu vypovídá mnohé, ale tento jev je patrný i v dřívějších obdobích - například v době prvního "rudého strachu" po první světové válce. V současné situaci můžeme vidět jasné paralely s reakcemi na ukrajinskou krizi a vzestup Číny jako globální mocnosti, míní politolog C.J. Polychroniou, který vedl rozhovor s Noamem Chomskym.

Fungují mezinárodní vztahy na principu organizovaného zločinu, kdy se jakákoliv neposlušnost vůči "Kmotrovi" trestá? Cílem Bílého domu je patrně obnovit status quo, tj. dostat Čínu před rok 1949 a Rusko do 90. let minulého století. A to i za cenu rozpoutání nukleárního inferna. Skutečně nám vládnou bezskrupulózní šílenci? ptá se Daniel Veselý

 16740

Vliv ve střední a jihovýchodní Evropě se dá jednoduše nakoupit

18. 2. 2022 / Albín Sybera

čas čtení 5 minut

  • Investice uskupení PPF do médií a telekomunikací v podbřišku Evropy pokračují

  • Je možné v zemích jako je Vučićovo Srbsko či Orbánovo Maďarsko vůbec hovořit o oddělení politické a hospodářské moci?

  • A může se Česko odstřihnout od vlivu obchodních partnerů Orbána a Vučiće?

Na začátku tohoto týdne skupina PPF oznámila akvizici chorvatské televize RTL. Stane se tak prostřednictvím společnosti CME, kterou PPF přebrala v letech 2019-2020, a která je významným provozovatelem sítě televizních stanic ve střední a jihovýchodní Evropě.

 18434

Jak se technologičtí miliardáři snaží zvrátit proces stárnutí

18. 2. 2022

čas čtení 14 minut

Jeff Bezos a Peter Thiel vkládají obrovské částky do startupů, jejichž cílem je udržet nás všechny mladé - nebo dokonce obejít smrt. A z vědeckého hlediska to není natolik přitažené za vlasy, jak by se mohlo zdát

V létě 2019, několik měsíců předtím, než slovo "koronavirus" vstoupilo do každodenního diskurzu, Diljeet Gill kontroloval data ze svého posledního experimentu. Zjišťoval, co se stane, když se staré lidské kožní buňky "přeprogramují" - což je proces, který se používá v laboratořích po celém světě k přeměně dospělých buněk (srdce, mozku, svalů a podobně) - na kmenové buňky, což je v těle obdoba začátku úplně znovu.

 18196

Svět vydává ročně 1,8 bilionu dolarů na dotace na své zničení

17. 2. 2022

čas čtení 3 minuty

 

Nový výzkum varuje, že lidstvo "financuje své vlastní vymírání" prostřednictvím dotací, které poškozují klima a divokou přírodu.

 
Podle nové studie vydává svět každoročně nejméně 1,8 bilionu dolarů na dotace, které vedou k vyhubení volně žijících živočichů a ke zvýšení globálního oteplování, což vyvolává varování, že lidstvo financuje své vlastní vymírání.

Od daňových úlev pro produkci hovězího masa v Amazonii až po finanční podporu neudržitelného čerpání podzemních vod na Blízkém východě - miliardy dolarů vládních výdajů a dalších dotací poškozují životní prostředí.

 18408

Kultura nejsou výtvory umělců a intelektuálů, ale to, co ovlivňuje většinu

18. 2. 2022 / Fabiano Golgo

čas čtení 3 minuty

 

Jan Paul a řada čtenářů protestovali proti mému tvrzení, že Karel Gott je pilířem české kultury a že s pilíři si nebudeme zahrávat, jinak se může dům zřítit. Inu, tento argument, že kultura je to, co malá část společnosti považuje za kulturu, byl v 21. století vyvrácen. Kultura mas je skutečnou kulturou, protože právě ona ovlivňuje do té míry, že formuje nejrozšířenější přesvědčení společnosti, běžnější chování, průměrné chápání.

 18186

Na Krymu vězní Putin 115 politických vězňů. Organizuje agresi proti Ukrajině s cílem potlačit zbytek svobody v Rusku

18. 2. 2022

čas čtení 3 minuty

 
Ruský prezident Vladimir Putin hrozí Ukrajině masivním nahromaděním vojáků na ukrajinské hranici. Zdůvodňuje to údajnou bezpečnostní hrozbou, kterou by pro jeho zemi představovalo potenciální členství Ukrajiny v NATO, píše Washington Post. To je zjevně nepravdivé; Putinovy hrozby navíc porušují několik článků mezinárodního práva, počínaje územní celistvostí Ukrajiny, která je uznaným členem OSN. Mnohem pravděpodobnějším důvodem Putinovy bojovnosti je jeho obava, že úspěšná prozápadní demokracie hned vedle Ruska by mohla být příkladem, který by občané jeho autoritářské kleptokracie mohli považovat za přitažlivý - dokonce inspirující. Mezi agresí ruské vlády v zahraničí a jejími represemi doma existuje souvislost.

 18164

Tak znovu: Prosíme, přispějte na provoz Britských listů

21. 12. 2021

čas čtení < 1 minuta

Finanční částka k dispozici Britským listům dosáhla rekordního minima, jak je vidět z přiloženého obrázku.

Snažíme se provozovat deník s minimálními náklady, avšak tři kmenoví autoři (nikoliv šéfredaktor) nemohou žít ze vzduchu a musíme jim hradit aspoň minimální honoráře.

Z částky 14 321 Kč to ale asi nepůjde. Potřebujeme na provoz Britských listů měsíčně cca 60 000 Kč.

Od Nového roku budeme znovu pravidelně vydávat přehled finančního stavu Britských listů, z důležitých důvodů to v druhé polovině roku 2021 nebylo možné.


Prosíme, přispějte.

Příspěvky na provoz Britských listů je možno   zaslat  na účet v pražské Raiffeisenbance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je 120 00 Karlovo nám. 10, Praha 2. IBAN: CZ4455000000001001113917

 

Jan Čulík
šéfredaktor

Milí čtenáři a příznivci Britských listů

7. 6. 2020

čas čtení 2 minuty

Je  to poněkud trapné, ale musíme znovu zdůraznit, že za nynější míry finanční podpory od čtenářů Britské listy do několika měsíců skončí.

V nynější stále se zhoršující domácí české politické situaci jsou Britské listy jedním z mála seriozních a nezávislých informačních zdrojů, přinášející do uzavřeného českého prostředí otevřenou debatu z vnějšího světa a neúplatnou analýzu domácích poměrů, která není závislá na žádné kmenové příslušnosti znesvářených domácích aktivistických skupin.

Ano, samozřejmě, nezávislé myšlení bolí. Vždycky se pobavím nad občasnými zuřivými reakcemi od čtenářů s klapkami na očích a uších, kteří nám důrazně oznamují, že přestávají Britské listy číst, jako by jejich čtením dělali NÁM milost. Jestliže se však někdo zuřivě rozhodne odstřihnout se od seriozních, otevřených informací z vnějšího světa, je to jeho blbost... :) 

Vydávání Britských listů není zadarmo. Potřebujeme na jejich provoz přibližně 70 000 Kč měsíčně a v tom ohledu plně závisíme na finanční podpoře našich čtenářů. Zvlášť v dnešní době, když už v kmenově rozdělené české společnosti existuje jen minimum informačních zdrojů, které nejsou závislé na nějakém oligarchovi či politickém seskupení, a je jen málo serverů jako Britské listy, které přinášejí otevřené a věcné informace o situaci v zahraničí, která výrazně ovlivňuje to, co se děje v ČR, je role Britských listů nezastupitelná.

V současnosti však nevybereme měsíčně tolik drobných příspěvků od našich čtenářů, aby nám finanční rezerva neklesala. V takovéto situaci do pár měsíců zkrachujeme.  Pokud si přejete, aby byl i nadále v české společnosti slyšen nezastupitelný hlas Britských listů, prosíme, přispívejte pravidelně na jejich provoz částkou cca 200 Kč měsíčně.

Děkujeme

Britské listy

 18186

Biden varuje, že riziko ruské invaze na Ukrajinu je "velmi vysoké"

18. 2. 2022

čas čtení 6 minut

 
Joe Biden se domnívá, že Rusko je na pokraji invaze na Ukrajinu. Připojil se ke spojencům z NATO, kteří varují, že ostřelování na okupovaném východě Ukrajiny může být pokusem o vytvoření záminky k invazi.

Útoky ruských vojsk na několika místech v ukrajinském Donbasu, včetně mateřské školy a školy, prý nesou znaky pokusu o vyvolání konfliktu.

Americký prezident, který vystoupil krátce po vyhoštění zástupce velvyslance své země v Moskvě, uvedl, že jeho administrativa má "důvod se domnívat", že se Rusko "zapojilo do operace pod falešnou vlajkou, aby mělo záminku k zásahu".

Zaútočí Rusko na Ukrajinu?

17. 2. 2022

čas čtení 16 minut



Jan Čulík: Dobrý den, vážení televizní diváci.  Amy Mackinnon vystudovala politologii,  rusistiku a také česká studia na univerzitě v Glasgow a nyní zastává funkci reportéra pro národní bezpečnost v americkém časopise Foreign Policy. Je tedy expertka na Rusko, na bezpečnost Spojených států a právě se vrátila z Kyjeva.  Budeme s ní dnes hovořit anglicky,  proto se omlouvám za ty titulky,  o nynější krizi Rusko-Ukrajina.  Amy, dobré odpoledne. Vy jste se právě vrátila z Kyjeva, jaké to tam bylo?

 16879

Byl jsem u toho: NATO a počátky ukrajinské krize

18. 2. 2022

čas čtení 10 minut

Dnes čelíme krizi mezi Spojenými státy a Ruskem, které se dalo předejít a která byla předvídatelná, jakož i záměrně vyvolaná; ale kterou lze snadno vyřešit použitím zdravého rozumu, píše veterán-diplomat a bývalý ambasador v SSSR Jack F. Matlock jr.

Matlock jr. v roce 1997 v americkém Senátu varoval před rozšiřováním NATO, podobně jako další zkušení američtí politici napříč politickým spektrem. Namátkou: Robert McNamara, George F. Kennan, Henry Kissinger a další. Jejich varovná stanoviska ostře kontrastovala s postoji Clintonových intervencionistických liberálů, kteří si plnými doušky užívali euforii z porážky Sovětského svazu ve studené válce, poznamenává Daniel Veselý.

Zapojte se, je vás třeba

Diskutujte na Britských listech

18. 4. 2017 / Bohumil Kartous

čas čtení 2 minuty

Vážení čtenáři Britských listů, rozhodli jsme se zpřístupnit těm, kdo pravidelně přispívají na provoz jednoho z mála nezávislých médií v ČR diskuse pod články. Rozhodli jsme se tak učinit proto, aby lidé, kteří mají velký podíl na více než dvacetileté existenci Britských listů, měli možnost vyjádřit se přímo k jejich obsahu a přispět svým úhlem pohledu. Od omezení na platící čtenáře si slibujeme též minimalizaci nenávistných, bigotních a scestných komentářů, které vytvářejí z internetových diskusí skládku mentálního odpadu. Sledovat diskuse a hodnotit příspěvky v nich bude mít nicméně možnost každý návštěvník.

Není to ale zabezpečení, které by výskyt digitální pitomosti či zneužití pro propagandistické účely dokázalo eliminovat úplně. Budeme proto diskuse redigovat a příspěvky, které budou obsahovat nepřijatelný materiál (e.g. rasistické výzvy, urážky ad hominem, výzvy násilného charakteru, replikaci prokazatelně konspiračních bludů), budou bez pardonu odstraňovány.

Přístup k diskusím je jednoduchý. Pokud budete mít zájem o diskuse, zaregistrujte se v systému a proveďte vybranou platbu (dle doby trvání přístupu k diskusím). Platby probíhají prostřednictvím systému GoPay. Poté budete mít přístup k diskusím na dobu, kterou jste si předplatili. V případě technických problémů se prosím obracejte na programátora Britských listů Michala Panocha: michal@panoch.net.

Prosíme pravidelné přispěvatele Britským listům, aby možnosti využili a aby přenesli své platby do nového systému, jenž jim umožní přístup k diskusím. Zároveň vyzýváme ostatní čtenáře, aby tuto možnost zvážili. Víme, že Britské listy čte řada velmi zajímavých lidí a velmi oceníme, pokud se podaří na webu Britských listů vytvořit silnou komunitu lidí, kterým vyhovuje kritický přístup a unavuje je digitální spad. Zajímavé příspěvky v diskusích budeme redakčně zpracovávat a vydávat jako samostatné texty. 

Vážení čtenáři, věříme, že se naše rozhodnutí ukáže jako správné a že diskuse přispějí jak k pluralitě relevantních názorů, tak k dlouhodobé udržitelnosti Britských listů. 

 16524

Tisková zpráva:

Europoslanci vyzývají Rusko ke snížení napětí. Gregorová upozorňuje na dlouhodobé dopady kroků Kremlu

18. 2. 2022

čas čtení 2 minuty

Rusko je už dávno ve válce s evropskými státy, pouze používá jiné než tradiční nástroje. Na dnešním plenárním zasedání to řekla pirátská europoslankyně Markéta Gregorová. Evropská unie dnes také vyzvala Rusko, aby dalo jasně najevo svou ochotu snížit napětí kolem Ukrajiny. Ve svých projevech odsoudili ruskou agresi i předsedkyně Komise Ursula von der Leyen a vysoký představitel Josep Borrell.  

30777

Tisková zpráva:

Přihlašování filmů na 48. ročník festivalu EKOFILM začalo

18. 2. 2022

čas čtení 3 minuty

Ode dneška až do 31. května mohou tvůrci a produkční i distribuční společnosti přihlašovat filmy na 48. mezinárodní filmový festival s ekologickou tematikou EKOFILM. Nejstarší environmentální filmový festival v Evropě proběhne už tradičně v Brně v termínu 12.–15. října 2022 a jeho organizátoři se letos rozhodli pro maximální tematickou otevřenost. Filmaři mohou na portálu www.filmfreeway.com přihlásit snímky o životním prostředí a přírodním i kulturním dědictví, které na EKOFILMu doposud nedostaly prostor a vznikly po 1. lednu 2020. Dramaturgie z nich vybere 25 soutěžních snímků, které se představí veřejnosti.

 18435

Tisková zpráva:

Talichovo kvarteto oslaví 60 let i ve Španělské synagoze

18. 2. 2022

čas čtení 3 minuty

Šedesát let na scéně slaví letos Talichovo kvarteto. Uznávaný smyčcový soubor s řadou mezinárodních ocenění vystoupí 21. února v rámci festivalu Věčná naděje v jedinečných prostorách Španělské synagogy v Praze. Kvarteto představí Smyčcový kvartet č. 3 Viktora Ullmanna a Smyčcový kvartet č. 14 Franze Schuberta.

Rozhovor Britských listů 464. Zabrání oligarchové v ČR vzniku ekologické energetiky?

1. 2. 2022

čas čtení 1 minuta



Je dobře známo, že Česká republika je hospodářsky a politicky otrokem mocných oligarchů. Jak budou jejich ekonomické zájmy bránit nutné ekologické transformaci českého průmyslu? O tom hovoří Albín Sybera v souvislosti se sloučením banky Moneta s finančními institucemi PPF s Radkem Kubalou, spolupracovníkem ekologické platformy Reset. Oligarcha Tykač posílil pozici minoritního akcionáře a společně s PPF (se kterou ho pojí investice v hnědouhelném průmyslu) budou mít velký vliv na dění v nové bance. Tento Rozhovor Britských listů se vysílá na Regionální televizi, která je k dispozici satelitem, pozemním vysíláním a na kabelu i na internetu, od úterý 1. února 2022.

Rozhovory Britských listů na tato témata:

Ekologie

 17762

Rozhovor Britských listů 467. Jak otrava Bečvy odhalila katastrofální stav zákona v ČR

11. 2. 2022

čas čtení < 1 minuta



Otrava řeky Bečvy v září 2020, při níž zahynuly desetitisíce ryb, se zřejmě v důsledku kolapsu českých zákonů už nikdy nevyšetří. Ale co by se se zákony mělo udělat, aby se takovéto katastrofy v České republice neděly? O tom hovoří Jan Čulík s přírodovědcem Jakubem Hruškou. Tento Rozhovor Britských listů se vysílá na Regionální televizi, která je k dispozici satelitem, pozemním vysíláním a na kabelu i na internetu, od pátku 11. února 2022.


 16933

Přímé důkazy o tom, že ruské zájmy jsou v dezinformačních a politických symbiotických kruzích vždy až na prvním místě

Testování hybridu na českém internetu aneb co je víc než nejvíc

17. 2. 2022 / Bohumil Kartous

čas čtení 5 minut

Když někdejší premiér Babiš a ministr vnitra Hamáček neplánovaně "žmoulali čepice" a nervózně přitom oznamovali občanům, že exploze v muničním skladu ve Vrběticích a smrt dvou lidí není nehoda, nýbrž akce ruské zpravodajské služby GRU, byl víkend. I přesto, že v tuto dobu jsou pravidelně dezinformační aktivity relativně utlumeny, reakce na toto odhalení byla okamžitá. Během neděle se objevila řada zpochybnění nebo dezinterpretací, které měly buď zbavit Rusko viny, nebo ho postavit do světla země, která to myslí dobře. Například narativem o údajném prodeji munice ISIS, který následně zaútočí na i na naše území, čemuž vlastně GRU zabránila. Je vcelku jedno, jak tupé jsou dezinformační příběhy, jde o to, jak rychlý je "rapid response management" v takových případech. Stejně jako tehdy, i situace na ukrajinských hranicích ukazuje, co je významným hybatelem dění na dezinformačním ceně a co následně vyvolává důsledky v podobě šibenic na náměstích a fyzického obtěžování těch, kdo jsou digitálnímu mohu představení jako původci zla.

 18414

Okouzlit naši historickou vizi – odpověď na Mirka Vodrážku

17. 2. 2022 / Muriel Blaive

čas čtení 5 minut

Muriel Blaive reaguje na článek Mirka Vodrážky vydaný v Nové orientaci ZDE.

Editorovi Nové orientace poslala v přípravné, nedefinitivní verzi soukromě níže uvedený článek, ten z něho vytrhl citaci a zveřejnil ji na Facebooku spolu s polemikou, proč článek vydávat nebude.  Muriel Blaive byla překvapena, že pan Hlaváček publikoval její  soukromě zaslaný text:


* * *

Po dlouhá léta jsem se snažila snášet společenskovědní „analýzy“ Mirka Vodrážky v relativním tichu, protože mi ho bylo líto. Pro ty, kteří byli před rokem 1989 aktivní proti režimu, aniž by se proslavili, kteří snášeli represe, ale nezískali z nich žádný sociální kapitál, a kteří byli natolik slušní, že po sametové revoluci neskočili na špek oportunismu (bůh ví, že někteří postkomunističtí politici neměli žádné skrupule tohoto druhu), muselo být období po roce 1989 opravdu těžké. Vedla jsem rozhovory s několika takovými lidmi, kteří byli pochopitelně dost rozhořčeni svou osobní situací a nedostatkem uznání. Jejich případy jasně ukázaly světu, že skromná a neviditelná slušnost a odvaha před rokem 1989 se na individuální úrovni po roce 1989 nevyplatila. Nemohu si také pomoci, ale Vodrážkova záliba ve francouzských filozofech a společenských vědcích mi připadá docela dojemná. Většina z nich byla profesory mé alma mater, Ecole des hautes études en sciences sociales v Paříži – školy, která byla zároveň antikomunistická a levicová.

 17023

Výběr prokremelských propagandistických narativů z dezinformačních obsahů

Seznam sedmi největších ruských lží o Ukrajině

17. 2. 2022 / Bohumil Kartous

čas čtení 5 minut

RUSKÁ LEŽ 1: "Ukrajina není opravdový stát, Ukrajinci nejsou skutečný národ." 

Toto tvrzení slouží k obecné delegitimizaci protivníka. Je zaměřeno spíš na domácí (ruské) publikum, ve kterém posiluje dojem, že má z nějakých důvodu Rusko na Ukrajinu "nárok" a zejména, že Ukrajina nemá nárok na to, sama si určí ať svou budoucnost a směřování. Toto tvrzení otevřené šíří i Putin osobně.

 18301

Za světový mír!

17. 2. 2022

čas čtení 3 minuty

Kvíz, píše Jiří Hlavenka. Níže uvedený text poslal/a (dám schválně hodně možností, ať to máte těžké):

1) Lubomír Volný
2) Nela Lisková
3) Josef Skála
4) Jaromír Foldyna
5) Martin Nejedlý
6) Sergej Lavrov
7) Вáцлав Клаус

 18433

V padesátých letech měla britská televize od 18 do 19 hodin pauzu ve vysílání - aby rodiče uložili malé děti do postele!

17. 2. 2022

čas čtení 5 minut

 

Každý večer v 18 hodin obrazovka zhasla: pozoruhodný příběh o pauze v televizním vysílání

V padesátých letech musely televizní přijímače v Británii přestat vysílat, aby rodiče mohli uložit děti ke spánku. Jak se to vůbec mohlo zdát jako dobrý nápad? Bylo to zrušeno tuto středu před 65 lety
 

V roce 1953, když bylo Normě Youngové sedm let, si zakoupila její rodina jako první v glasgowském činžáku televizi. Byla to velká událost - Youngovi si museli vybrat mezi autem a televizí. Rozhodli se pro 14palcový televizor Ekco, který byl stejně dlouhý jako široký - a Normě se otevřel svět. Ale každý večer v 18 hodin obrazovka zhasla a Normino dívání se na televizi skončilo.

Nebylo to tím, že by jí rodiče regulovali čas strávený u televize - byl to stát. Přerušení vysílání každý večer mezi 18. a 19. hodinou bylo zrušeno před 65 lety vládním opatřením, kterému se hovorově říkalo "příměří pro batolata".

29885

Frustrovaní radikálové nezmizí odezněním pandemie, proti čemu budou "rebelovat"?

17. 2. 2022

čas čtení 1 minuta


Frustrovaní radikálové nezmizí odezněním pandemie, píše Otakar Foltýn. Jsou vzteklí a chtějí se mstít za svoji nespokojenost. Chtějí být aspoň jednou v životě něčím důležití. Ať to stojí, co to stojí. Znaky laciného disidentství antivax-frustrátů popsané Petrem Honzejkem v jeho komentáři pro Hospodářské noviny:
• Pandemičtí demonstranti si připadají jako disidenti, bojovníci za svobodu. Jenže zatímco disidenti bojovali s komunistickým režimem kvůli pocitu odpovědnosti za celou společnost, nynější pseudodisidenti bojují převážně jen za sebe. Za to, aby si mohli dělat, co chtějí, bez ohledu na to, co to způsobí ostatním.
• Dobře o tom svědčí paradoxní povaha jejich chování. Racionální a společensky odpovědné by bylo snažit se, aby byla pandemie co nejdříve pryč. Tedy když odmítám jedno opatření, podpořím jiné. Například – nechci lockdown, podpořím očkování. Nechci očkování, chráním sebe i své okolí rouškou.
• Jenže přinejmenším jádro demonstrantů odmítá úplně všechno. Nechtějí omezení, nechtějí očkování, nechtějí nic. Možná jim není úplně jedno, kolik lidí zemře, ale když vidí čísla, jednoduše je buď zrelativizují, nebo rovnou popřou. Svoboda je v jejich pojetí úplně odpojená od odpovědnosti.

Rozhovor Britských listů 466. Jak zabránit sociálním sítím v šíření vražedných lží

8. 2. 2022

čas čtení 1 minuta



Známý kanadsko-americký rockový muzikant Neil Young opustil platformu Spotify: reagoval na otevřené výzvy lékařů platformě Spotify, která naprosto neregulovaně šířila vražedné dezinformace o covidu a o očkování proti covidu. Během týdne se k jeho podpoře lékařů a jejich kritice neodpovědné a neregulované sociální sítě přidala i pisničkáčka Joni Mitchell a další zpěváci. Má takový bojkot vůbec význam a co se dá dělat proti neodpovědným sociálním sítím šířícím smrt? O tom hovoříAlbín Sybera s Bohumilem Kartousem, který je kromě redaktora Britských listů také odborníkem na dezinformace a mluvčím Českých elfů. Tento Rozhovor Britských listů se vysílá na Regionální televizi, která je k dispozici satelitem, pozemním vysíláním a na kabelu i na internetu, od úterka 8. února 2022.



Rozhovor Britských listů 465. Covid-19: Teď opravdu nerozvolňujte!

3. 2. 2022

čas čtení 1 minuta



Česká republika zaznamenává absolutně rekordní počty nákaz a Fiala ruší nutnost ukazovat v restauracích očkovací certifikáty. Jaká je dnes situace ohledně koronavirové pandemie v ČR, jaký bude nejbližší a střednědobý vývoj? O tom hovoří Jan Čulík znovu se známým imunologem profesorem Václavem Hořejším. Potíž je, že případy vážných hospitalizací vznikají až dva až tři týdny po nákaze a nynější počet nákaz daleko převyšuje počet nákaz ještě v nedávné minulosti. Proto by bylo záhodno pár týdnů s rozvolňováním počkat. Tento Rozhovor Britských listů se vysílá na Regionální televizi, která je k dispozici satelitem, pozemním vysíláním a na kabelu i na internetu, od pátku 4. února 2022.

Rozhovory Britských listů na tato témata:

 16637

Očkování snižuje pravděpodobnost onemocnění dlouhým covidem, zjistily studie

16. 2. 2022

čas čtení 1 minuta


Britská zdravotnická agentura upozorňuje na výzkum, který rovněž naznačuje, že očkování může oslabit příznaky dlouhého covidu u neočkovaných osob



Očkování proti covidu  snižuje riziko vzniku dlouhého covidu. U už covidem nemocných pacientů může po očkování dojít k oslabení příznaků, vyplývá z rozsáhlého přehledu Britské agentury pro zdravotní bezpečnost.

30877

32 tisícovek

16. 2. 2022 / Soňa Svobodová

čas čtení 7 minut

Tak přesně tolik nejvyšších vrcholků, naleznete v překrásném prostředí Moravskoslezských Beskyd, ale jen jeden z nich, byl svědkem koncertu, který na něm odehrála, v současné době jedna z nejznámějších a nejpopulárnějších frýdecko-místeckých rodaček, písničkářka Kateřina Kouláková, vystupující pod uměleckým jménem Kaczi.

Kaczi, co vás přimělo zvolit si ke svému koncertu nejvyšší beskydský vrchol Lysou horu?

 17293

Turówský diktát

16. 2. 2022 / Petr Haraším

čas čtení 11 minut

V minulém volebním období vládl samoBabiš. Vládl svému hnutí, vládl vládě, vládl ČSSD, KSČM, SPD a ovládal část médií. Pro jeho až fanatické zastánce se vžil termín „koblihy“. Tím vším rozkládal stát. Teď jsme v situaci obdobné, přičemž ale vládne všeODS. Vládu teoreticky tvoří pět stran, avšak prstenem ostudně kroutí Fiala a ODS. Rozklad státu nabírá na rychlosti a o fanatické „fialové koblihy“ není zrovna nouze. O rozpočtu rozhoduje ODS. O pandemii mluví ODS. O energiích fabuluje ODS. O ostudné smlouvě s Polskem lže ODS.

 17205

Bývalý Putinův šéfideolog vznáší nárok na území Běloruska, Ukrajiny, Estonska, Lotyšska, Moldavska, Finska a části Polska:

Mlhavá budoucnost obscénního míru

16. 2. 2022

čas čtení 5 minut

  • Slovo „geopolitika“ se dnes používá především k vysvětlení průšvihů na burzách a ve směnárnách. Ale nebylo by na škodu si připomenout jeho původní význam, napsal bývalý kremelský šéfideolog a duchovní otec agrese proti Ukrajině Vladislav Surkov.

 18346

Kdo je větší agresor: Putinovo Rusko, anebo Spojené státy?

16. 2. 2022 / Daniel Veselý

čas čtení 6 minut

Vladimir Putin se stal ruským premiérem v roce 1999 a o rok později byl jmenován ruským prezidentem. Suverénně nejhorším zločinem, který má Putin na triku a který zdědil od proamerického "lídra" Borise Jelcina, který si jej vybral za svého zástupce, je druhý konflikt v Čečensku. Je paradoxní, že intervencionističtí liberálové nyní Putinovi nevyčítají Čečnu tolik jako Donbas nebo Krym. Avšak pokusím se o to, abych aktivity "šíleného Vlada“ podrobil kritickému rozboru, a vyšel tak svým liberálním přátelům vstříc.

 18419

Jak víra v počítače ničí lidem životy

16. 2. 2022

čas čtení 4 minuty


V Británii v současnosti probíhá veřejné vyšetřování obrovského, neuvěřitelného, dlouholetého skandálu, který stovkám nevinných lidí zničil životy

V letech 2000 až 2014 bylo 736 poštmistrů a poštmistrových v Británii trestně stíháno za krádeže, podvody a falešné účetnictví na pobočkách pošty, které vedli. Jejich životy - a životy tisíců dalších lidí - byly rozvráceny. Byli finančně zruinováni, připraveni o práci, místní lidé se jich stranili, poštmistři upadali do špatného zdravotního stavu, jejich manželství byla zničena. Někteří - od devatenáctileté ženy přes matky malých dětí až po nejrůznější další - byli uvězněni na mnoho měsíců. Nejméně 33 obětí skandálu je nyní po smrti, nejméně čtyři si údajně vzaly život. Ale... neudělaly nic špatného. Neudělaly nic špatného. Na vině byl ve skutečnosti program Horizon, vadný počítačový systém navržený společností Fujitsu a vnucený jejich pobočkám vedením britské pošty.

 18207

Fialova iracionalita pokračuje

16. 2. 2022

čas čtení < 1 minuta



 18301

Zelenskij pronesl ve středu v televizi projev k národu: Chceme žít v míru

16. 2. 2022

čas čtení 1 minuta

-  Volodymyr Zelenskij pronesl ve středu ráno projev k národu k Ukrajincům, kteří jsou podle jeho slov "sjednoceni jedinou touhou - žít, žít v míru".

- Ruské tvrzení, že se ruská armáda stahuje od ukrajinských hranic je přijímáno velmi skepticky. Nepotvrzují to satelitní záběry. Jens Stoltenberg sdělil novinářům v Bruselu, že naopak dochází k dalšímu hromadění ruských vojsk na hranicích s Ukrajinou.

- Vladimír Čižov, rusky velvyslanec u Evropské unie, tvrdil, že tento měsíc k ruské invazi na Ukrajinu nedojde.

- Čína může zneužít ukrajinské krize a učinit v Asii "něco provokativního", zatímco se pozornost všech soustřeďuje na Ukrajinu, konstatoval americký generál Lenneth Wilsbach, šéf amerického tichomořského letectva.

- Ukrajinské ministerstvo obrany a dvě banky byly v úterý vyřazeny z provozu hackerskými útoky. Obě banky, Oščadbank a Privatbank, jsou znovu v provozu. Hackerské útoky poškodily ukrajinské vojenské, energetické a další klíčové systémy.

Zdroj v angličtině ZDE 

Anglický princ Andrew zaplatí 10 milionů liber (300 milionů Kč) odškodného ženě, se kterou se nikdy nesetkal a vůbec ji sexuálně nezneužíval

16. 2. 2022

čas čtení 1 minuta

Stalo se už někdy předtím, že by někdo vyplatil 10 milionů liber odškodného někomu, s nímž se nikdy nesetkali, aby tím ulevil jeho zlobě, zlobě osoby, která zfalšovala fotografii, která dokazuje, že se dívka s Andrewem setkala, i když je to naprosto zfalšované, protože se nikdy nesetkali? Poirotovy malé šedé buňky to jaksi nezvládají...


Ve skutečnosti je to podle Daily Telegraphu 12 milionů liber. Peníze na umlčení obvinění ze znásilnění...




 18422

Je nutné zakázat kamna na dřevo

16. 2. 2022

čas čtení 4 minuty

Británie: Pálením dřeva vypouštíme do ovzduší daleko více nebezpečných partikulátů než doprava
 
Podle revidovaných vládních údajů produkuje spalování dřeva v domácnostech více znečištění malými částicemi než veškerá silniční doprava ve Velké Británii.

Nové údaje výrazně snižují odhadovaný podíl znečištění malými částicemi, které pochází ze spalování dřeva, z 38 % na 17 %. Znečištění ze spalování dřeva však zůstává "významným přispěvatelem" ke znečištění partikuláty, uvádí se v další vládní zprávě. Silniční doprava je zodpovědná za 13 % znečištění částicemi.

Hospodaření OSBL za květen 2021

8. 6. 2021

čas čtení 1 minuta

V květnu 2021 přispěli čtenáři finančně na Britské listy celkovou částkou 53 422.16 výdaje byly  jako obvykle 61 731.50 Kč. Finanční příspěvky čtenářů bohužel nepokrývají celkové výdaje, takže směřujeme k nule. Zůstatek ke konci května byl 84 819.22  Kč.

Děkujeme mnoha čtenářům za  finanční podporu v měsíci květnu 2021.  Prosíme, přispějte.

MNOHOKRÁT děkujeme všem věrným čtenářům, kteří na provoz Britských listů finančně přispívají -  trvale potřebujeme pravidelnou finanční podporu. Děkujeme.

Potřebujeme normálně cca 70 000 Kč měsíčně na provoz. STAČILO BY, KDYBY Z 218 000 UNIKÁTNÍCH ČTENÁŘŮ BL ZA KAŽDÝ MĚSÍC JICH PŘISPÍVALO KAŽDÝ MĚSÍC 400 ČÁSTKOU 200 KČ.

Příspěvky na provoz Britských listů je možno   zaslat  na účet v pražské Raiffeisenbance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je 120 00 Karlovo nám. 10, Praha 2. IBAN: CZ4455000000001001113917

Čtenáři mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz. 

Jako v České republice oficiálně registrované občanské sdružení poskytujeme potvrzení o přijetí příspěvku pro daňové účely osobám, které v ČR platí daně.

60111