„Už mně koně sedlají-í“? (Z nápěvu nejen k nakousnuté „diskusi“!)

25. 1. 2020 / Miloš Dokulil

 

Snad tu píseň znáte. Zmínku o koních jsem navíc měl v nedávném svém příspěvku do BListů („Tak, či onak, ne-li všelijak v české mluvnici?). Vždy musíme počítat s tím, že tvůrce „zprávy“ je závislý na tom, jak jeho zprávu možní adresáti dešifrují. Ale možný adresát (a zároveň „dekodér“!) se skoro vždy cítí být sám „na koni“; do té míry, že ze své perspektivy vidění jakéhokoliv textu může odsoudit nejen autora. Slízne to někdy navíc taky šéfredaktor. A dostane pak nejednou svou dávku kritiky současně též samo periodikum. Ne vždy oprávněně. (Čtěte dál raději ob řádek?)

 

Kritik JF v daném případě – když si vzal na mušku ono výše zmíněné téma – nevzal v úvahu, že terčem mi byl gramatický rod, nikoli „životnost“. („Životnost“ jsem také tehdy uváděl v uvozovkách, abych naznačil, že něco v souvislosti s tím výrazem může být zavádějící. To i krávy jsou „životné“, a ty pak třeba „přežvykovaly“; ovšem jednoznačně s „–y“ v koncovce. A nejen v němčině třeba „dívka“ patří ovšem mezi životné; a kupodivu pro Němce je to výraz středního rodu, bez ohledu na tu „životnost“ a gramatické číslo.)

Kritik MP naopak zase podezírá autora, že ten si zřejmě nebyl jistý tím, kudy kam s tím potenciálním „i/y“ zrovna pro koně a suverénně rovněž dští doprovodnou síru na BListy. (Nebudu ani druhého p. kritika ujišťovat teď o tom, že jsem např. s českým pravopisem neměl a nemám problém. A nevím, proč MP nechce gramatiku a pravopis zařadit pod jednu tematickou střechu.)

Přitom ne že bych býval za „pravopis“ před oněmi dvěma týdny (BL, 10. ledna 2020) dával hlavu na špalek a něco v tom příspěvku o psaní i/y kategoricky tvrdil. Byly tam spíše provokační výzvy; a to pokaždé s otazníkem (!). Chtěl jsem vzbudit uvažování čtenáře nad tím, zda je a jaké je možná pravidlo, a proč ano, či ne. (Autor onoho textu měl navíc cíleně v hlavě zcela jiný záměr kolem gramatického rodu, který zatím neuplatnil a k jehož zpracování dojde.) Přesto to od dvou diskutujících „slízl“.

Vždy musíme počítat s tím, že tvůrce „zprávy“ je závislý na tom, jak jeho zprávu možní adresáti interpretují. (Nemáme ke všemu vzájemně obdobné, ne-li stejné, ne-li dokonce vždy věcné předpoklady.)

Napsal jsem pouze jako výzvu alternativně (přidávám teď jen kurzívu): ‹‹A potom by bylo buďto „(Ty) koně srazily…“, anebo „(Ti) koni srazili…“, že?›› Přičemž ta zrovna citovaná věta končila otazníkem. A následovala závorka k tomu, zda jde o výraz „životný“ a jakého gramatického rodu. (Zároveň jsem chtěl upozornit též na to, že některé „pomůcky“ k pravopisu mohou být zavádějící.) — Byla to svého druhu výzva k pouvažování; aniž v uvedeném textu záměrně následovalo hned odpovídající řešení. (Měl jsem asi jednoznačněji formulovat, že „nadhazuji“ čtenářům otázku. Také snad tím, že v té citaci výše místo „by bylo“ bych býval napsal „by třeba snad mohlo být“.)

Máme totiž také jazyky, v nichž neexistuje žádné jednotné a množné (ne-li navíc i dvojné) číslo, anebo uplatnění kategorie životnosti či gramatického rodu; nehledě na další znaky, které může jazyk a jeho pravopis zcela postrádat.

A pokud se v té jakoby diskusi JF s jistým omezením zmínil o možném právu házet kamenem po jiných, nejen on by se měl zamyslet nad tím, kdy a z jakých pozic „házíme kamením“ po kdekom, aniž přijatelně bereme v potaz fakta a souvislosti; ne-li aktuálně se vyrojivší předpojatost, která nikdy není vyloučena. I když posléze třeba tušíme či víme, že jsme svým výrazivem „přestřelili“, zpravidla pak nedojde k žádné omluvě. Další šrám na pověsti BListů vznikl + aby se „odfiltroval“ sám… Což není automaticky lehká a záviděníhodná perspektiva. Zvláště když v tom našem dnešku je tolik pseudoinformací, jimž se přece snaží také BL setrvale čelit a před nimi varovat. (Je dobře, že v tom nejsou samy. Jenže i celosvětově nejednou přibývá víc „hry na pravdu“ než její prosazování. Pravda vítězí? Ne vždy, ne vždy dost brzy, ne vždy jako dostatečně zajištěná již záruka směrem v čase vpřed.)




0
Vytisknout
1661

Diskuse

Obsah vydání | 28. 1. 2020