Zabijte se. A ani potom vás oligarchové nenechají na pokoji...

20. 2. 2020 / Albín Sybera

Podíváme-li se na českou politickou scénu, pak Andreje Babiše (premiéra ČR a konečného beneficienta holdingu Agrofert) a Petra Kellnera (muže s vlivem na Miloše Zemana a mediálního, datového či spotřebitelského magnáta ZDE, či ZDE) spojuje polistopadová historie českého hospodářství a především způsoby, jakými „vybudovali“ svá podnikatelská impéria.

Příběh Kosteleckých uzenin a zničení života Jana Bočka a jeho rodiny se stal jedním ze symbolů nejenom „podnikání“ Andreje Babiše, ale i  provázání české policie a státního zastupitelství s miliardářskými impérii, symbolem vydírání a insolvenčnchí řízení, jejichž prostřednictvím tito miliardáři rostou (například ZDE).

Zatímco Andrej Babiš svým vstupem do politiky přitáhl mediální pozornost nejenom na sebe, ale i na povahu svého podnikání, Petr Kellner se pokouší budovat si image polistopadového Bati, díky kterému vlastně česká země prosperuje (ZDE).

Osudy lidí a jejich rodin, kterým skupina PPF zničila životy (anebo se na tom procesu podílela) zůstávají z velké části nezdokumentované, ačkoliv i v případě PPF lze při examinaci insolvencí jejích bývalých klientů či obchodních partnerů PPF a jejich manažerů dát dohromady galerii tragických příběhů, na jejichž konci je portfolio PPF či spřízněných skupin rozšířeno o další majetek.

Na podzim loňského roku například servery Info.cz a Blesk.cz (paradoxně tedy média spjatá s Danielem Křetínským, kterého s Petrem Kellnerem pojí vztah s jeho dcerou a společná obchodní minulost) informovaly o sebevraždě zakladatele softwarové firmy a aplikace Clever Monitor Lukáše Hakoše (ZDE).

Info.cz, které skrze osobu svého tehdejšího komentátora a vydavatele Tomáše Jirsy figuruje také v kauze PPF_Gate (ZDE), Hakoše popisuje jako „zázračné dítě“, ale také jako podvodníka, který neunesl tíhu svých dluhů a ve svých 31 letech po sebevraždě  zanechal manželku a roční dcerku.

Podle Wikipedie a serveru Finanční a ekonomické informace (faei.cz, ZDE) před Hakošovou smrtí získal podíl v Clever Monitoru investiční fond Startec Ventures (před přejmenováním také britské KKIG), mezi jehož zakladatele patří Tomáš Budník, dlouholetý manažer PPF a bývalý generální ředitel O2, či Pavel Brabenec, který se mj. „věnoval investicím a akvizicím v rámci projektů investičních společností PPF a Kaprain“ (ZDE).

Samotný Kaprain pak vlastní dlouholetý manažer PPF a jeden z nejbohatších Čechů Karel Pražák, „který téměř 20 let úzce spolupracoval s Petrem Kellnerem“ a skupinu Kaprain začal tvořit po odkoupení společnosti obchodující s pohledávkami AB-CREDIT (ABC) společně s „rizikovými realitními projekty“ od PPF (ZDE).

Karel Pražák se v r. 2016 stal novým majitelem obchodního a dopravního centra Mercury v Českých Budějovicích, které budoval developer Petr Toušek, poté, co Toušek čelil insolvenčnímu řízení a obvinění z podvodu (ZDE a ZDE).

Toušek v jednom z rozhovorů uvedl, že jej společnost PPF cíleně zničila – vyjádření, které už pak nezopakoval. Podobně jako Jan Boček, bývalý majitel Kosteleckých uzenin, tak i Petr Toušek si kromě nátlakových podnikatelských zkušeností prošel i zdravotními problémy (ZDE).

Za dodání ještě stojí, že v tahanicích o Mercury figurují také jména Milana Kožíška, který v 90. letech v mediální kampani nabízel investice do údajně jím vlastněných zlatých dolů v Ugandě (reportáže ČT ZDE).

Ve výčtu příkladů, kdy podnikání klientů PPF, anebo obchodních partnerů bývalých manažerů PPF končí insolvenčními řízeními, v horších případech tragickými úmrtími, se dá takto pokračovat. Možná ale má Petr Kellner a jeho manažeři jenom smůlu na klienty – podvodníky, jak naznačují například média Daniela Křetínského. Nebo je to naopak?

V každém případě se tyto příběhy dají interpretovat i v sociálně darwinistickém pojetí à la Václav Klaus st. o svobodném trhu jako naturalistické formě klání, ve které silnější vítězí. Paradoxní přitom je, že jdou stranou zákony, etika a další měřítka a hodnoty, na kterých rostla západní civilizace a jeden z jejích nejmocnějších nástrojů, jak píše například Yuval N. Harari ve svém bestselleru „Sapiens“, a sice úvěrování. 

Harari zároveň připomíná, že tento „imaginativní“ vynález dokázal nastartovat hospodářství v zemích, ve kterých byly úvěry poskytovány za předvídatelných podmínek (Holandsko) a naopak odháněly investory ze zemí, kde se úvěrování používalo jako nástroj prosazování imperiální politiky (Španělsko). 

Před obnovováním imperiální mentality, erozí demokratických institucí a paralelami s nástupem nacismu ve 30. letech výstižně varuje Timothy Snyder ve své vídeňské přednášce Evropě „Judenplatz 1010“ z května 2019 (ZDE).