Specifická česká cesta k čínskému totalitarismu?

3. 4. 2020 / Karel Dolejší

Mezi lety 1945-1968 ponechával Kreml tehdejšímu Československu v řadě ohledů poněkud větší volnost než ostatním středoevropským a východoevropským satelitům. Československé verze povinně nařizovaných politik byly zpravidla o něco mírnější, na úřadech působili sovětští poradci, nikoliv rovnou sovětští ministři jako v Polsku (Konstanty Ksawerowicz Rokossowski), atp. To vše proto, že prakticky až do Pražského jara byla Praha v Moskvě považována za ovládanou spolehlivými poskoky, kteří se usilovně snaží být ještě komunističtějšími než sami sovětští komunisté.

Dávná a na první pohled uzavřená historie rozhodně stojí za připomenutí v okamžiku, kdy je spolehlivě doloženo, že si Hrad v Pekingu sám iniciativně objednal výhrůžky českému ústavnímu činiteli kvůli nedodržování politiky jedné Číny ZDE.


Víme, že o zaslání výhrůžného dopisu s čínskými diplomaty přímo jednal vedoucí hradní kanceláře Vratislav Mynář (sedm let ve funkci bez povinné bezpečnostní prověrky, trestní oznámení kvůli podezření z dotačního podvodu ZDE). Co už kvůli smrti expředsedy Senátu Jaroslava Kubery nezjistíme je, kdo přesně vyžádané výhrůžky předal adresátovi - zda místodržící Zeman osobně, nebo některý z jeho podřízených. Ne že by ale na tomto detailu zase tolik záleželo...

Zeman, který se jezdí do Číny učit, jak démonizovat a zastrašovat nositele odlišných názorů ZDE, již dlouho kráčí ve stopách jiného notorického alkoholika, který obýval Hrad v době, kdy se české země naposledy měnily ze samostatného státu v poslušný přívěšek komunistického impéria. Ti z někdejších Zemanových příznivců, kdo si zachovali alespoň mírnou dávku kritického myšlení a intelektuální poctivosti, si již dávno všimli a nenechali si to pro sebe ZDE. Ti kdo ovšem vůbec netuší, co by myšlení a poctivost měly znamenat, místo toho do omrzení bez argumentů opakují, že problémy kolem Zemana i Babiše neexistují, protože je údajně pouze vylhali zrádní novináři.

Obhajoba politiky země, která již opět provozuje koncentrační tábory pro statisíce "nežádoucích" obyvatel ZDE, by samozřejmě měla být přenechána jejím vlastním vládcům, kteří se za ni nestydí. Skutečná svoboda tisku a veřejná diskuse v Číně neexistovaly ani před tím, než současný prezident Si Ťin-pching utáhl šrouby a jednou provždy odstranil nejistotu ohledně toho, zda se po čínském NEPu někdy nedočkáme také čínské varianty perestrojky. Dnes je systém čínské cenzury daleko přísnější a sofistikovanější než všechno, co můžeme sledovat třeba v Rusku s jeho stínovanou oficiální opozicí a nepřetržitě zastrašovaným zbytkem nezávislých médií.

Hrad se ovšem pečlivě stará o to, aby Česká republika nesešla ze starostlivě sledované specifické cesty k čínskému totalitarismu. Ústy Nejvyššího vychvaluje zemi, která před koronavirovou krizí skoupila české ochranné pomůcky a nyní je s nehorázným ziskem prodává nazpět ZDE ZDE; hloupé ani ponižující mu to samozřejmě nepřipadá.

Hradní počínání vůči Pekingu, pro které má angličtina specifický barvitý výraz "brown-nosing" (lezení do zadku s patřičným výsledkem), samo nehorázně karikuje všechny ty tuny žvástů o suverenitě a nezávislosti, které od "vlastenců" obdivujících Zemana stále dokola slýcháme.

Snaživý šprt ZDE usilující se podle čínských not naprášit neposluchy ovšem nemůže a také nebude nikoho učit, jak vypadá samostatná a nezávislá politika.

0
Vytisknout
7049

Diskuse

Obsah vydání | 7. 4. 2020