Rozdíly mezi koronavirovými vakcínami firem Pfizer, Moderna a oxfordskou vakcínou

4. 12. 2020

čas čtení 4 minuty
Za něco více jak 10 měsíců výzkumníci dokázali vyvinout tři kandidátní vakcíny, které mají být při prevenci koronaviru vysoce účinné. Ale každá má své výhody a nevýhody. Zde je přehled hlavních rozdílů mezi nimi, informují Manuel Ansede a Artur Galocha.


Většina lidí na světě bude potřebovat očkování proti koronaviru, takže cena dávky představuje zásadní faktor z hlediska dostupnosti. Cenové rozdíly mezi třemi vakcínami jsou významné; očkovací látka vyvinutá Oxford University a biofarmaceutickou firmou AstraZeneca bude stát kolem 3 eur za dávku; vakcína americké nadnárodní společnosti Pfizer a německé biotechnologické společnosti BioNTech bude stát více jak 15 eur; a látka vyvíjená ve spolupráci americké společnosti Moderna a US National Institutes of Health bude stát 21 eur, sedmkrát více než oxfordská vakcína.

Dostat vakcínu proti koronaviru do všech koutů světa bude představovat bezprecedentní logistickou výzvu. Jedním z rozhodujících faktorů bude skladovací teplota. Oxford University tvrdí, že její vakcínu lze skladovat v lednici, při teplotách 2-8 stupňů Celsia, a může být tedy distribuována existujícími kanály pro jiné vakcíny. Vakcína Pfizeru vyžaduje mimořádný chlad kolem - 70 stupňů Celsia, což chce společnost řešit kontejnery se suchým ledem, v nichž lze udržet látku použitelnou po dobu 15 dní. Skladování produktu společnosti Moderna se nachází někde uprostřed. Zůstává účinný po dobu nejméně šesti měsíců při -20 stupních a může být 30 dní skladován v chladničce při teplotách 2-8 stupňů.

Tři týmy prohlásily, že každá z vakcín vykazuje účinnost mezi 90-95 %, s určitými nejasnostmi. Oxford University a AstraZeneca v listopadu oznámily, že jejich vakcína je účinná z 90 %, na základě testu zahrnujícího 2 700 dobrovolníků, kteří na počátku dostali jen polovinu dávky a druhou injekci s plnou dávkou o měsíc později. Je kuriózní, že dvě dávky snížily účinnost vakcíny na 62 %, podle výsledků širších testů, které zahrnuly 8 900 účastníků. Fenomén je dále zkoumán a je třeba zjistit, zda předběžně zjištěná účinnost 90 % bude v konečném výsledku klinických zkoušek zachována.

Pfizer a BioNTech jako první oznámili účinnost vakcíny, která činí 95 %, po dokončení testů zahrnujících zhruba 44 000 účastníků, z nichž 170 mělo virus. Jen osm z těchto pozitivních případů dostalo skutečnou vakcínu a nikoliv placebo. Pfizer také vysvětlil, že účinnost 95 % je konzistentní ve všech věkových skupinách, bez ohledu na pohlaví a rasu.

Produkt americké společnosti Moderna a National Institute of Health má mít účinnost 94 %, na základě konečných výsledků testů zahrnujících 30 000 osob v USA.

Všechny tři vakcíny vyžadují dvě dávky. V případě Pfizeru má být druhá dávka  aplikována po 21 dnech, v případě oxfordské vakcíny a vakcíny firmy Moderna po měsíci.

Evropská komise dosáhla dohody s biofarmaceutickou společností AstraZeneca o nákupu 300 milionů dávek oxfordské vakcíny, s opcí na dalších 100 milionů. Evropské úřady také uzavřely smlouvu s Pfizerem a BioNTechem ohledně 200 milionů dávek, s opcí na 300 milionů dalších. A Evropská komise pokračuje v jednáních s Modernou, s níž má předběžnou dohodu o nejméně 80 milionech dávek, s opcí na dalších 160 milionů. Minulé pondělí Moderna oznámila, že plánuje požádat o podmíněné povolení k marketingu v Evropě.

EU má zhruba 450 milionů obyvatel a již uzavřela dohody o nákupu více než 1,3 miliardy dávek kandidátních vakcín, včetně těch, které přijdou od německých firem Curevac, americké Johnson & Johnson a aliance francouzské firmy Sanofi a britské GSK.

Podrobnosti ve španělštině: ZDE

0
Vytisknout
11406

Diskuse

Obsah vydání | 11. 12. 2020