Uprchlíci: Evropa by se měla poučit z Afriky

27. 6. 2018

čas čtení 3 minuty

Jediným způsobem, jak Evropa reaguje na "hrozbu" uprchlíků, je snahou uzavírat hranice a vracet příchozí uprchlíky do původních zemí. Evropa by se však měla poučit z daleko konstruktivnějšího a vstřícnějšího přístupu afrických zemí.

Afrika, navzdory své chudobě, nyní hostí větší množství uprchlíků než jakýkoliv jiný region světa. A některé země v Africe používají novátorské přístupy, z nichž by se svět mohl poučit, Jak řekl minulý týden Filippo Grandi, vysoký komisař OSN pro uprchlíky: "Ti, kteří vykřikují o uprchlické krizi v Evropě či v Americe, by měli navštívit africké komunity, které poskytují útočiště milionům lidí s malými zdroji," píše Alexander Betts, profesor nucené migrace a mezinárodní politiky na univerzitě v Oxfordu.


 

HDP na jednoho obyvatele tří východoafrických zemí, Etiopie, Keni a Ugandy, je dvacetkrát menší než v Evropě. Přesto však tyto tři země celkem hostí 2,8 milionu uprchlíků, daleko více než celá Evropská unie dohromady.

Uganda je všeobecně chválena jako jedna z nejpokrokovějších zemí vůči uprchlíkům na celém světě. Dává uprchlíkům právo pracovat a právo volného pohybu. Uganda si uvědomila, že dovolit uprchlíkům se zázemím na venkově kultivovat půdu v méně obydlených částech země vede k posílení národního hospodářského rozvoje. Od devadesátých let je tento postoj v Ugandě oficiální vládní strategií, jmenuje se "strategie spoléhání na sebe samotného".

Z výzkumu vyplývá, že tento přístup přináší prospěch jak uprchlíkům, tak hostitelské komunitě. Uprchlíci jsou schopni zakládat si podniky, které obchodují s místním obyvatelstvem a zaměstnávají ho. Přestože počet uprchlíků, kteří přišli do Ugandy, dosáhl v době nedávných válek v jižním Súdánu a v Kongu až 1,4 milionu, ugandská vláda dál tento postoj systematicky podporuje. V Ugandě sice byly vytvořeny nové nouzové tábory pro nové příchozí, avšak právo pracovat vedlo k vzniku nových měst s dynamickými místními trhy, což vytvořilo pracovní příležitosti pro mnoho Uganďanů.

Nedávno začala kopírovat tuto politiku i Keňa. Vytváří to větší příležitosti pro zemědělství a podnikatelství a společné trhy, které sdílejí uprchlíci s místním obyvatelstvem.

Totéž nyní dělá i Etiopie. Klíčem je právo pracovat a svoboda pohybu pro uprchlíky. Etiopie nyní vytváří hypermoderní průmyslové zóny, v nichž budou k dispozici od r. 2019 pracovní příležitosti jak pro uprchlíky, tak pro místní obyvatelstvo.

Hlavní poučení z toho všeho je, že hospodářská ikluze pro uprchlíky vytváří prospěch pro všechny. Ovšem má-li být uprchlíkům umožněna plná ekonomická participace, komunity, do nichž uprchlíci přicházejí, je musejí zpočátku podporovat. To je možné pouze pod podmínkou, že sdílejí své benefity. Hostitelské komunity musejí dostat dodatečnou podporu v oblasti veřejných služeb a pracovních příležitostí, aby začaly vnímat příchod uprchlíků jako prospěch.

Vzhledem k tomu, že většina uprchlíků není v Evropě, dává smysl investovat do podpory uprchlíků tam, kde jsou, zejména v afrických státech s pokrokovým přístupem k tomuto problému. Většina uprchlíků vůbec do Evropy nechce. Je paradoxní, že čím víc bude Evropa podporovat ekonomickou inkluzi uprchlíků v Africe, tím méně uprchlíků bude přicházet do Evropy.


Podrobnosti v angličtině ZDE

 

1
Vytisknout
9760

Diskuse

Obsah vydání | 29. 6. 2018