Německý výstup z uhelné energetiky: Na prvním místě pracovní místa, až pak klima

27. 6. 2018

čas čtení 3 minuty
Německá "uhelná komise" začíná plánovat, jak země ukončí těžbu uhlí. Ale už se ocitla pod palbou kvůli tomu, že upřednostňuje ekonomiku před životním prostředím.


Žádná země nepálí tolik hnědého uhlí jako Německo. Zhruba čtvrtina elektřiny pochází ze spalování této suroviny bohaté na uhlík.

Uhlí je levné, těží se na vlastním území a produkuje zhruba pětinu emisí uhlíkových plynů. Pokud to Německo myslí vážně se svým cílem omezit emise do roku 2030 na úroveň z roku 1990, musí se uhlí vzdát.

Vládní poradci již varovali, že Německo dokáže splnit své emisní cíle, pokud do roku 2020 uzavře své nejméně účinné, a tedy nejvíce klimatu škodící elektrárny.

Nicméně politici váhají. Nyní vládou jmenovaná komise převezme zodpovědnost za plánování německého výstupu z uhlí a stanovení lhůty pro úplné ukončení uhelné energetiky.

Vláda jmenovala do komise 31 osob, včetně odborářů, zaměstnavatelů, vědců, environmentalistů a lidí žijících v oblastech, kde dochází k těžbě uhlí.

Kritici tvrdí, že komise má "monstrózní rozměry" a nedokáže přijímat rozhodnutí.

"Každý chce mít slovo, ale nikdo není zodpovědný za opravdové výsledky," říká Michael Schäfer, klimatický expert organizace Fond živé přírody (WWF) při OSN.

Přesný mandát komise je skoro stejně sporný jako velké otázky, kterým čelí. Vláda odložila jmenování šéfů komise již třikrát - a sklidila kritiku ze všech stran.

Zelení a environmentální skupiny si stěžují, že mandát komise upřednostňuje průmysl před klimatem. Kancléřka Merkelová a konzervativní strany CDU/CSU na druhé straně tvrdí, že je jen dobře, pokud ochrana klimatu nemá přednost před ekonomickými ohledy.

To co vládu zdržuje není ani tak vyhlídka na výpadky dodávek energie, jako masové propouštění v sektoru, který ve velké míře odborově organizován, tvrdí Sabrina Schulzová, energetická expertka think tanku E3G.

V německém hnědouhelném průmyslu pracuje kolem 20 000 osob. V porovnání s 340 000 pracovními místy v obnovitelné energetice to je málo. Ale tradičně byli pracovníci v uhelném průmyslu dobře organizováni v odborech se silnými vazbami na politické strany - zejména na koaličního partnera konzervativců, SPD.

V příštím roce dojde k zemským volbám v Sasku, Braniborsku a Durynsku, kde leží uhelné doly. Politici se možná ptají: "Je tohle pravá chvíle říci lidem, že s hnědým uhlím je konec a nemají místo něj co nabídnout?," říká Schulzová.

Vloni spolkové ministerstvo hospodářství a energetiky založilo ve čtyřech hnědouhelných oblastech pracovní skupiny a stanovilo dvouletý limit pro nalezení možných alternativ.

Ukončení těžby uhlí zřejmě nepřinese hlasy v oblastech, které na uhlí závisí. Avšak širší německá veřejnost je pro.

Podle průzkumu univerzity St. Gallen ve Švýcarsku 75 % Němců chce, aby vláda spustila proces odstoupení od uhelné energetiky co nejdříve - a smířila by se i s mírným zdražením elektřiny.

Již téměř 100 000 Němců nedávno podepsalo petici vyzývající vládu, aby přijala účinný zákon o ochraně ovzduší. Koncem května WWF podal petici ke spolkovým ministerstvům hospodářství a životního prostředí.

Nyní všichni čekají, až uhelná komise začne pracovat. Očekává se, že by předběžné výsledky měla předložit koncem října.

Zdroj v angličtině: ZDE

0
Vytisknout
6248

Diskuse

Obsah vydání | 29. 6. 2018