Polský ultrapravicový novinář vítězí v BBC, ve Štětíně se nevyrábí lodi a protiteroristický policista vypadl z opilosti z okna

27. 6. 2018 / Tomasz Oryński

čas čtení 11 minut
Foto: Protipotratové vozidlo, jehož drastické fotografie studenti ve Varšavě obalili fólií z hliníku

Konečně získává Polsko mezinárodní uznání!! A to nejen Polsko, ale i polská nezávislá žurnalistika! Vysmíván ve své vlastní zemi, ignorován mainstreamovými médii, Marcin Rola (jehož si možná čtenáři Britských listů pamatují například z tohoto článku) se náhle stal hvězdou v televizi BBC. A hned v hlavním vysílacím čase! Publicistický pořad Newsnight zkoumal, jak polská radikální pravice infiltruje polskou komunitu v Británii a Rola, který v tom hraje důležitou roli, byl interviewován. Využil své šance k tomu, aby ze sebe udělal naprostého idiota v pouhých dvou minutách:


 
Polská pravice mezitím zuří. Tvrdí, že je tato reportáž zaujatá, protože autorka použila jen ta fakta, která podporují její tezi. Je to drzý případ toho, kdy někdo obviňuje druhého z toho, co sám dělá, protože oni opakují do zblbnutí, že za materiál odvysílaný v BBC nese odpovědnost Maya Rostowska, dcera jednoho bývalého ministra ve vládě Donalda Tuska. Naprosto ignorují skutečnost, že hlavní autorkou této reportéže  byla Nawal Al-Maghafiová, vysoce oceňovaná novinářka z BBC, pro niž není vyšetřování radikálů nic nového...

Celou tuto reportáž můžete zhlédnout v angličtině ZDE 

Mezitím v Polsku uplynul rok od doby, kdy Mateusz Morawiecki odhalil kýl vyrobený pro první z mnoha přívozních lodí,  které se údajně budou stavět v nově znárodněných docích ve Štětíně. Jistě asi očekáváte, že se v těch docích od té doby toho vyrobilo hodně, ale pokud si to myslíte, mýlíte se. Kýl tam stojí přesně tak jako před rokem a nebyl k němu přidán ani jediný další nýt. A není divu, byla to celé jen propagandistická akce  - nejenže neexistuje žádný technický projekt pro novou loď, ale není ani jasné, kdo by ji koupil. A proč by si vůbec někdo chtěl kupovat loď z doku, který nemá vůbec žádnou zkušenost z výroby takovýchto lodí, a proč by tyto doky měly přestat dělat práci, kterou dělají dobře (specializované konstrukce, plovoucí tanky, atd.) a soutěžit s doky na Dálném východě, které jsou schopny dodat podobnou loď za polovinu ceny?

Avšak představení musí pokračovat. Banky budou dál předstírat, že jsou ochotny tomuto projektu poskytnout úvěr, přívozní firmy budou možná předstírat, že jsou ochotny vyrobenou loď koupit, konec  konců, je to jako v té staré polské písničce: nejde o chycení králíka, jde jen o jeho honění. Má-li však celé toto představení fungovat, musejí se na něm podílet banky a přívozní společnosti, takže v jejich čele musejí být důvěryhodní lidé. Možná proto byl syn protizákonně jmenované předsedkyně Ústavního soudu právě povýšen do funkce důležitého ředitele státem ovládané banky PeKaO. 

Jasně, dalo by se čekat, že tohle je případ, který by měl začít vyšetřovat Ústřední protikorupční úřad, jenže ten má své vlastní problémy. Vyšlo najevo, že tato instituce obdržela 25 milionů zlotých (150 milionů Kč) z fondu, který má pomáhat obětem zločinnosti. Kromě zjevné otázky, jak má financování vládního úřadu, který má strana Právo a spravedlnost speciálně v oblibě, zlepšovat situaci obětí zločinnosti, je tady ještě větší problém: Vzhledem k tomu, že Ústřední protikorupční úřad má klíčový význam v boji proti korupci, je protizákonné, aby dostával peníze z jiného zdroje než přímo od vlády...

Jestliže má Ústřední protikorupční úřad vlastní problémy, možná by se dalo doufat, že její práci převezme policie? No, to asi nebude taky tak jednoduché. V dubnu bylo více než 5 procent pracovních míst v policii prázdných, navzdory zkušenosti, že požadavky na přijímání policistů byly podstatnou měrou sníženy (pokud ovšem chcete věřit, jak je tomu v alternativním vesmíru, věřte ultrapravicovým zdrojům, které tvrdí, že "existuje obrovské množství kandidátů pro práci v policii, ta si vybírá jen ty nejlepší").  Ať je tomu jakkoliv, na každého nově přijatého policistů odcházejí od policie tři, kteří tam už pracovali. Vláda situaci nijak nezlepšuje, protože ve své politické hysterii se snaží policii očistit od všech lidí, kteří kdy měli cokoliv společného s komunistickým režimem nebo dokonce i s předchozí vládou Občanské platformy. Mnoho policistů má také plné zuby, že jsou zneužíváni pro politické hrátky (museli chránit každoměsíční oficiální akce na přípomínku katastrofy ve Smolensku). Zdá se, že morálka v polské policii je také špatná - při nedávném cvičení protiteroristického oddělení byl nalezen jeden policejní důstojník mrtvý - vypadl v opilosti z okna v prvním patře.   Ostatní účastníci cvičení se měli následujícího rána dostavit ke zkoušce dechu na alkohol, ale 11 z nich se nedostavilo, tak byli všichni propuštěni ze zaměstnání. Nechci se k tomu nijak dál vyjadřovat, ale jedna věc je jistá: protiteroristická jednotka v tomto regionu se touto akcí zjevně zrovna neposílila.

Naštěstí není policie vždycky zapotřebí, když je třeba učinit zadost spravedlnosti. Díky změnám v zákonech má nyní ministerstvo spravedlnosti právo zveřejnit majetek soudců a velmi to chce udělat v případech soudců, kteří se odmítají podřídit novým způsobům, které do soudnictví zavedla strana Právo a spravednost. A tak si nyní může například každý zjistit na internetu, kde bydlí soudce Waldemar Żurek, jakým jezdí autem, a tak dále - což se pravděpodobně bude velmi hodit těm kriminálníkům, kteří mu už vyhrožovali. Prokuratura považuje ty hrozby za vážné, avšak ministerstvo spravedlnosti rozhodlo, že soudce Żurek žádnou ochranu nepotřebuje a že je dobrý nápad zveřejnit o něm na internetu všechny podrobnosti o jeho osobním životě. Snad doufají, že ti kriminálníci za ně  jejich problém se vzdorným soudcem vyřeší?

Naštěstí když lidé berou věci do vlastních rukou, není to vždycky špatný nápad. Studentům na jednom varšavském gymnáziu se nelíbilo, že jim před školou demonstrovali zastánci zákazu potratů, a tak zabalili vozidlo, polepené drastickými fotografiemi potracených plodů, do hliníkové fólie.  Jestlipak teď za to budou trestně stíháni tak, jako ti lidé, kteří se snažili zabránit nacionalistickým demonstracím?

Policisté nejsou jedinými zaměstnanci, kteří v důsledku politického tlaku opouštějí svá zaměstnání. Věhlasný historik dr. Adam Puławski odešel po 18 letech z Ústavu národní paměti.    Proč? Jeho výzkum se zaměřoval na to, co polská podzemní opozice dělala během druhé světové války proti holocaustu, a fakta, která zjistil, nenapomáhala narativu strany Právo a spravedlnost, podle něhož všichni Poláci hrdinně bojovali ve snaze zachránit židy před nacisty. Bylo mu zakázáno pokračovat v jeho výzkumu a byl přesunut na oddělení vyšetřující "zločiny proti polskému národu": Ani otevřený dopis, který podepsalo 130 slavných historiků, jako jsou profesoři Norman Davies nebo Timothy Snyder, nestačilo k tomu, aby jeho nadřízení povolili, a tak se dr. Puławski rozhodl  ze svého zaměstnání odejít.

Dobře se nevede ani expertům ministryně školství Anny Zalewské. Právě prohrála u soudu   a bude muset zveřejnit jména "expertů", kteří vypracovali nové školní osnovy. Čtenáři tohoto seriálu si možná pamatují z některých jeho předchozích kapitol, jaké nesmysly se dnes polské děti učí ve škole, takže nejsem překvapen, že se ti "experti" tak usilovně snaží utajit svá jména. Zejména proto, že to nebudou první experti strany Právo a spravedlnost, kteří byli v nedávné době zesměšněni.  Adam Bohdan z jedné nevládní ekologické organizace sdělil Gazetě Wyborczej,  že zubři v pralese  v Augustówě nerostou tak rychle jako jiní. Ke svému překvapení zjistil, že to zvíře je domácí býk, což možná vysvětluje mnohé. Případ vyvolává otázku: populace zubrů je v této oblasti pod přímou kontrolou dr. hab. Wandy Olech-Piasecké, velké stoupenkyně bývalého ministra životního prostředí Jana Szyszka, co nám to vypovídá o její kvalifikaci?

Avšak aspoň se zlepšuje trh práce. Alespoň pro ty zaměstnance, kteří konečně mají větší existenční jistotu, poté, co stále více zaměstnavatelů nabízí řádná zaměstnání na plný úvazek a nikoliv dočasnou formu kontraktů s nulovým počtem pracovních hodin. Avšak když na to pohlédnete z druhé strany, věci mohou vypadat jinak. Jak křičel jeden článek v deníku gazeta.pl rudým titulkem: Situace na polském trhu práce je už tak obtížná, že se zaměstnavatelé snaží uplácet zaměstnance pracovními smlouvami (titulek byl mezitím změněn, nikoliv však v URL článku). Je to děsivé si jen pomyslet, co by se mohlo stát příště, něco je nutno podniknout, jinak bychom skončili v tak patologické situaci, že by zaměstnavatelé platili zaměstnancům slušné peníze!

A jen to světové mistrovství ve fotbale bylo pro Poláky zase zklamáním. "Jak vynikající by to bylo, kdybychom se stali mistry světa ve fotbale vítězstvím nad Němci na ruském území v roce stého výročí získání polské nezávislosti!!" - takto lidé snili na několika místech na internetu, zejména v pravicové twittersféře a na sociální síti wykop.pl. Bohužel, jak snad víte, není naprosto pravděpodobné, že by se to stalo. Polská reprezentace se rozhodla sledovat tradiční strategii tří zápasů: první, pak druhý, v němž jde o všechno, a třetí, při němž se snaží zachránit svou čest. Ani jeden z těch pokusů nedopadl dobře. Zdá se, že polští fotbaloví fanoušci budou muset přejít ke strategii fandění, kterou vysvětluje jeden pravicový politik: "Nejprve  fandíme Polákům. Pak fandíme katolickým zemím. Nakonec fandíme křesťanům. A dáváme přednost pravoslavným křesťanům před protestantskými kacíři. Když nehrají křesťané, fandíme monoteistickým náboženstvím. A nakonec fandíme všem kromě Německa."  Mezitím se Poláci začínají ptát, co je špatného na našem reprezentačním fotbalovém týmu. Jsou některé odvážné teorie, jako ta, která tvrdí, že Poláci prohráli ve fotbale se Senegalem, protože polští fotbalisté, na rozdíl od fotbalistů z Afriky, jsou očkovaní.  Ale proč zacházet tak daleko? Jako zdroj by měla stačit studnice moudrosti, jíž jsou tweety prezidenta Andrzeje Dudy. Věděl, co je jádrem problému už před lety, když napsal na twitteru:


"Stav polského sportu, zejména týmových disciplín, je smutným obrazem stavu polského státu."

Proč proboha jste musel tolikrát porušit ústavu, pane prezidente? 

0
Vytisknout
7732

Diskuse

Obsah vydání | 29. 6. 2018