Přinesla zasedání skupiny G7 a NATO něco pozitivního Ukrajině?

1. 7. 2022

čas čtení 5 minut
Ačkoli byly oba  tyto summity (NATO i G7)  cvičením v ujišťování domácích voličů a v menší míře i Ukrajiny, cílovou skupinou byl ve skutečnosti jediný člověk: ruský prezident, upozorńuje list Guardian.
 
Potíž spočívá částečně v tom, že tyto summity nebyly tak docela válečnou radou, kterou Volodymyr Zelenskij potřeboval, částečně proto, že Joe Biden nechtěl nahrávat ruské propagandě tím, že by vykresloval NATO jako něco jiného než obrannou alianci, obrněného strážce vlastního území.

Summit NATO se z velké části týkal důsledků ruské invaze, nikoli však pro Ukrajinu, ale pro země, které již v NATO jsou nebo se k němu chystají připojit. Šlo o "obranu každého centimetru území NATO", jak se vyjádřil Biden.

 

Ukrajina nemá přímý prospěch z přijetí Švédska a Finska do NATO. Totéž platí pro sedminásobné zvýšení počtu sil NATO ve stavu nejvyšší pohotovosti, zřízení prvního stálého operačního velitelství USA na východním křídle aliance v Polsku, zvýšení počtu amerických vojáků v regionu nebo novou desetiletou strategii, která se obejde bez jakékoli představy o partnerství s Ruskem.

To neznamená, že bychom snižovali jejich význam, míní Guardian. Na papíře je záměr vybudovat takové síly vysoké připravenosti největší systémovou - a mentální - změnou v plánování NATO od konce studené války, ale na vražedná pole v Donbasu to nemá žádný dopad. Abychom parafrázovali Zelenského, nepotřebuje novou strategickou koncepci NATO - potřebuje munici.

To však neznamená, že nedošlo k žádnému pokroku. Za prvé, francouzský prezident Emmanuel Macron nemohl být ve své kritice Putina přímočařejší a nemohl jasněji říci, že cesty k příměří jsou uzavřeny. Pokud existuje předčasná mírová frakce, nesídlí v Paříži.

Pro samotného Zelenského byl summit o financích, zbraních a politice.

Pokud jde o finance, Ukrajina měsíčně spolyká 5 miliard dolarů, protože její ekonomika a export kolabují, ale USA jsou připraveny to financovat. Biden přislíbil v příštích dnech další obrannou pomoc ve výši 800 milionů dolarů, včetně nového vyspělého systému protivzdušné obrany. Velká Británie, druhý největší dodavatel vojenské pomoci, souhlasila s tím, že na vojenskou pomoc Ukrajině vynaloží dalších 1,15 miliard. Německo, které se pořád vyhýbá dodávkám zbraní, je lepší v dotování ukrajinské ekonomiky.

Další "summit o obnově", věnovaný obnově Ukrajiny, se bude konat 4. a 5. července v Luganu a zúčastnit by se ho měl i sám Zelenskij.

Na téma zbraní před summitem podal Michail Podoljak, poradce ukrajinského prezidenta, soupis potřeb Ukrajiny: Podoljak uvedl, že Ukrajina potřebuje 1 000 houfnic ráže 155 mm, 300 raketových systémů s vícenásobným odpalováním, 500 tanků, 2 000 obrněných vozidel a 1 000 bezpilotních letounů.

Ukrajinské síly podle úředníků přišly za poslední tři měsíce o 700 obrněných vozidel a naléhavě potřebují náhradu. Francie i Španělsko reagovaly nabídkou tanků nebo obrněných transportérů.


Především potřebují munici nebo dělostřelectvo. Ruské dělostřelectvo vypálí denně 40 000 až 60 000 střel, zatímco ukrajinské dělostřelectvo může odpovědět  jen 5 000 až 6 000 střelami denně. Horší je, že Západ nemá munici pro staré sovětské dělostřelecké systémy, které Ukrajina používá. USA zatím dodaly pouze čtyři odpalovací zařízení Himars, ale další dodávky z USA i Velké Británie byly přislíbeny. V současné době se používají téměř výhradně k zasahování ruských muničních skladů v Luhanské oblasti.

Na léto není možné plánovat žádnou protiofenzívu ani nasazení nově vycvičených sil na frontě, pokud nedojde k proměně rychlosti a objemu dodávek zbraní.

Putin věří, že čas je na jeho straně a že Rusko "může útočit co nejdéle". Stejně jako ukrajinské síly mohou trpět jen určitou míru opotřebení, tak i západní politici mohou riskovat hněv svých voličů jen po určitou dobu. Návrhy USA na snížení ceny ruské ropy a Itálie na omezení ceny ruského plynu dodávaného potrubím - o nichž se na summitu G7 dlouze diskutovalo - byly pravděpodobně dvěma nejvýznamnějšími myšlenkami, které ze summitů vzešly. Macron přiznal, že tyto nápady jsou v současné době jen návrhy. Pokud má Západ najít způsob, jak zasáhnout ruskou ekonomiku a ochránit evropské spotřebitele, potřebují naléhavě ještě mnoho práce. Zástupci amerického ministerstva zahraničí jednali v Londýně hned po skončení summitu s tamějším ministerstvem financí o tom, co dělat.

Gustav Gressel, bezpečnostní analytik Evropské rady pro zahraniční vztahy, identifikuje "preferenci západní politiky vést tuto válku jako ekonomický souboj na rozdíl od vojenského". Při pohledu na vývoj situace v terénu však tvrdí, že by bylo lepší zvolit opačný postup: "Moskva dokáže ruskou ekonomiku stabilizovat, pravděpodobně na nižší úrovni, ale přece. Ekonomika není Putinovým hřištěm a své geopolitické ambice si nenechá krotit ekonomickými neúspěchy. Na druhou stranu by bylo levnějším řešením rozbít ruské útočné schopnosti tím, že by Kyjevu byly poskytnuty nástroje, které by to umožnily (tanky, bojová vozidla pěchoty, dělostřelectvo, protivzdušná obrana)."

Zda budou tyto nástroje poskytnuty, ukáže několik příštích měsíců, nikoliv tyto summity.

Podrobnosti v angličtině ZDE

1
Vytisknout
5640

Diskuse

Obsah vydání | 4. 7. 2022