KoroNERV-20 navrhuje masivnější přímou pomoc

ČR ve srovnání se státy EU v podpoře ekonomiky postižené koronavirovou krizí zaostává

23. 4. 2020

Česká republika doposud investovala do záchrany ekonomiky postižené koronavirovou krizí výrazně nižší částky než jednotlivé členské státy EU. Vláda ČR přitom může být díky nízkému zadlužení daleko aktivnější. K tomu ji také vybízí občanská iniciativa KoroNERV-20 a navrhuje několik opatření: Masivnější přímou pomoc malým a středním podnikům a OSVČ, na základě žádosti odložit platby DPH a sociálního pojištění minimálně do ledna 2021 nebo plošně poskytnout garantované úvěry pro zasažené sektory.

„Česká republika na začátku deklarovala objem pomoci srovnatelný například s Rakouskem, avšak přímá pomoc podnikatelům se z jednoho bilionu korun smrskla pouze na 100 miliard, neboť 900 miliard činí bankovní záruky. Jako první jsme ekonomiku utlumili a jako poslední ji rozvolňujeme“, upozorňuje Danuše Nerudová ze skupiny KoroNERV-20.

Evropská unie a Evropská investiční banka zmobilizovala své rozpočty na záchranu pracovních míst a na podporu podniků zasažených krizí. Například z nástroje SURE budou členské státy moci využít až 100 miliard eur na pokrytí části nákladů na režim zkrácení pracovních úvazků. Na podporu malých a středních podniků půjde 20 miliard eur. Hlavní vlna fiskální pomoci však půjde z rozpočtů jednotlivých států. Komise přijala dočasná pravidla státní podpory, aby vlády mohly směřovat likviditu do ekonomiky na podporu občanů, malých a středních podniků a na záchranu pracovních míst.

Jak státy přímo pomáhají lidem a firmám Většina zemí Evropy zvolila pro záchranu ekonomiky z náhlého vypnutí karanténou kvůli nemoci Covid-19 přímou pomoc státu. Především tím, že jim jako okamžitou pomoc odkládá platbu daní. Zpravidla na tři měsíce. Velmi jednoduše a rychle. Stačí jen požádat a splatnost daní a v mnoha případech i sociálního pojištění, které má ve většině zmíněných zemí, stejně jako v České republice, největší podíl na plnění státních rozpočtů. Třetím pilířem jsou přímé úvěry firmám nebo garance za úvěry u komerčních bank.

Německo: Odklad plateb daní z příjmů fyzických a právnických osob a daní z obchodních transakcí pro firmy a občany, kteří prohlásí, že byli zasaženi. Prominutí všech penále a pozastavení vymáhání nezaplacených daní do 31. prosince 2020. Odklad plateb sociálního pojištění do konce května 2020, na základě žádosti. Kurzarbeit, proplacení mzdy zaměstnance až do 100 procent po dobu 12 měsíců, zaměstnavatel neodvádí z této částky odvody sociálního pojištění. Fond se 100 miliard euro (2,7 bilionu korun, převedeno do českých poměrů by to znamenalo 337 miliard korun na úvěry zasaženým firmám.

Francie: Tři měsíce odklad všech přímých daní, které odvádí firmy (daň z příjmu právnických osob, daň z příjmů fyzických osob za zaměstnance). Nevztahuje se na DPH. Stačí jednoduchá žádost na finanční úřad, která se neprověřuje a je jí okamžitě automaticky vyhověno. Možnost odkladu plateb sociálního pojištění za zaměstnance i zaměstnavatele na 3 měsíce. Stát proplatí mzdy zaměstnanců ve výši od 70 do 84 procent čistých příjmů. U minimálních platů až 100 procent. Z této částky se neodvádí sociální pojištění za zaměstnavatele. Platí se částečně díl za zaměstnance. Státem garantované úvěry (garance až do 90 procent hodnoty) u komerčních bank se splatností 2 až 7 let.

Velká Británie: Odklad DPH na tři měsíce od dubna do června. Daň z příjmu, která měla být zaplacena do 30. června 2020, se může odsunout až na 31. ledna 2021. Odpuštění daní z dodávek zdravotnických potřeb. Náhrada 80 procent platu zaměstnance až do 2 500 tisíc liber měsíčně (75 tisíc korun). U živnostníků a malých firem náhrada až 80 procent jejich zisků až do 50 tisíc liber (15 milionů korun). Státem až z 80 procent garantovaný úvěr u komerčních bank pro firmy s obratem 45 až 500 milionů liber ročně.

Nizozemsko: Tři měsíce odklad všech daní (daň z příjmu právnických osob, daň z příjmu fyzických osob, daň z přidané hodnoty). Občan nebo firma pouze předloží na finanční úřad žádost, že kvůli potížím souvisejícím s Covid-19 žádá o odložení daní a finanční úřad okamžitě pozastaví jejich výběr. Kdo potřebuje odklad delší než tři měsíce, musí během nich podat další žádost a doložit, jak byl zasažen. Prominutí všech daní a penále z pozdě zaplacených nebo dosud nezaplacených daní. Fakticky se pozastavuje vymáhání daní. Státem plně garantované úvěry pro zasažené malé a střední firmy u komerčních bank.

Maďarsko: Odpouštění sociálního pojištění za zaměstnavatele na tři měsíce (19 procent příjmu). Zaměstnanec bude pouze povinen zaplatit jako sociální pojištění 4 procenta příjmu. Platí pouze pro vybrané obory: turistika, hotely a restaurace, filmový průmysl, kultura, organizace společenských a sportovních akcí. Odpouštění daní pro firmy podnikající v osobní dopravě.Polsko Odklad DPH od 1. dubna 2020 do 1. července 2020. Odpuštění odvodů sociálního pojištění na tři měsíce pro osoby samostatně výdělečně činné a mikro firmy, jejichž příjmy se ve srovnání s únorem propadly o 50 a více procent. Odklad plateb sociálního pojištění na tři měsíce, pokud firma požádá a prohlásí, že se dostala kvůli epidemii do složité situace. 100 miliard zlotých (599 miliard korun) na úvěry pro firmy. Z toho 25 miliard zlotých (150 miliard korun) pro mikro firmy s jedním až devíti zaměstnanci. 50 miliard) pro malé a střední firmy od 10 do 250 zaměstnanců. Zbývajících 25 miliard pro velké podniky.

ČR: Program „Antivirus“ – v závislosti na důvodu překážky program Antivirus poskytuje příspěvek ve výši 60 % nebo 80 % (ale nejde o kurzarbeit v německém pojetí) Odpuštění zdravotního a sociálního pojištění pro OSVČ Záruky a úvěry pro firmy nad 250 zaměstnanců „Pětadvacítka“ pro OSVČ a drobné úlevy v podávání přiznání a placení záloh V rámci tzv. Liberačního daňového balíčku vláda schválila úlevy v oblasti podávání daňových přiznání a úhrady daní. Úvěrový program COVID.

„Všechny citované státy investují do této záchrany výrazně větší částky, než zatím schválila česká vláda. Ta má přitom k přímé pomoci výrazně větší prostor než všechny citované země, protože má čtvrté nejnižší zadlužení z EU. Může si tedy dovolit nejvyšší přímou pomoc,“ shodují se členové KoroNERV-20.

„Je potřeba také zdůraznit, že většina prostředků z již spuštěných programů COVID, jde z evropských peněz. Na rozdíl od všech citovaných zemí se ČR snaží pomáhat spíše cestou přenášení povinností na soukromé firmy, tedy na banky nebo pronajímatele,“ přidává se Marta Gellová, jedna z členek KoroNERV-20.

„Vláda ve srovnání s jinými zeměmi nabízí jen velmi málo přímé pomoci z veřejných zdrojů. Na rozdíl od jiných zemí je velmi skoupá na odklady daní nebo sociálního pojištění, které jsou pilířem pomoci téměř ve všech státech. Naopak se snaží k většině pomoci nutit soukromé firmy. Ať už jde o odklad splátek u bank nebo nájmů,” doplnila její kolegyně Lenka Zlámalová.

Členové KoroNERV-20 dále v tomto kontextu považují za smysluplné: Zavést daleko masivnější a agresivnější přímou pomoc malým a středním podnikům a OSVČ, která by kromě základních životních potřeb pokryla i fixní náklady, které jim v souvislosti s implementovanými krizovými opatřeními vznikly.

Na základě žádosti odložit platby DPH a sociálního pojištění minimálně do ledna 2021.

Poskytnout garantované úvěry pro zasažené sektory, přičemž neprověřovat konkrétní případy, ale jít plošně přes tyto sektory.

Vážit slova při veřejných vyjádřeních vládních činitelů na uzavření hranic po dobu až jednoho roku, protože takováto vyjádření mohou být pro zahraniční partnery alarmující a mohou Českou republiku dlouhodobě poškodit jako nedůvěryhodnou.

Pomoc ve vybraných zemích – údaje jsou v % HDP (zdroj: bruegel.org). 

Země    Okamžitá pomoc  Odklad  Garance

Belgie 0,7 1,2 0,0

Dánsko 2,1 7,2 2,9

Francie 2,4 9,4 14,0

Itálie 0,9 13,0 7,3

Maďarsko 0,4 8,3 0,0

Německo 6,9 14,6 38,6

Nizozemsko 1,6 3,2 0,6

Řecko 1,1 2,0 0,5

Španělsko 1,1 1,5 9,1

USA 5,5 2,6 4,1

Velká Británie 4,5 1,4 14,9

----------------------------------------------- ČR 0,7 0,3 *16

(*dle Babiše a Havlíčka by mělo jít na přímou pomoc 100 miliard, na záruky 900 miliard korun – zatím jde ale pouze o příslib)

Co je KoroNERV-20?

KoroNERV-20 vznikl jako svépomocná neformální občanská iniciativa ve druhé polovině března 2020. Primárním cílem je zmenšit dopady pandemie Covid-19 na českou ekonomiku. Všichni členové se na platformě podílejí zdarma a pro bono.

Poznatky a výstupy z diskusí uplatňují jednotliví členové buď přímo v rámci své profesionální či občanské činnosti, v různých oficiálních poradních sborech nebo je zasílají přímo kompetentním členům vlády ČR a dalším orgánům.

KoroNERV-20 může také publikovat zprávy, jako je tato.

Členové KoroNERV-20 k 21. dubnu 2020 Mariana Čapková, sociální ekonomka, zastupitelka HMP Radim Dohnal, ekonom, M&A poradce Otakar Foltýn, bezpečnostní analytik Marta Gellová, ekonomická diplomatka, EFPA ČR Mojmír Hampl, ekonom, bývalý viceguvernér ČNB David Havlíček, ekonom, CFO EGAP Jiří Hlavenka, podnikatel, investor Bob Kartous, VŠEM, autor knihy No Future Petr Kolouch, ředitel pražské záchranné služby Pavel Krejča, PR manažer Jan Kvaček, ekonom a demograf, ředitel Nemocnice Na Bulovce Michal Mejstřík, ekonom, profesor Univerzity Karlovy Daniel Münich, ekonom, výkonný ředitel IDEA při CERGE-EI Jiří Nekovář, ekonom, daňový expert, poradce Danuše Nerudová, ekonomka, rektorka Mendelovy univerzity Jan Procházka, ekonom, předseda představenstva EGAP Tomáš Sedláček, ekonom, makrostratég ČSOB Petr Smejkal, lékař, epidemiolog, IKEM Petr Stuchlík, investor, finančník Pavel Vyhnánek, ekonom, náměstek primátora HMP Petr Zahradník, ekonom, expert na EU Tereza Zavadilová, ekonomická novinářka Lenka Zlámalová, ekonomická novinářka Lukáš Zrůst, insolvenční správce se zvláštním oprávněním Adam Zvonař, tajemník KoroNERV-20 Součástí jednotlivých pracovních skupin mohou být i jiní občané. Ve výstupu takové pracovní skupiny jsou poté uvedeni. 

Více informací: https://www.bruegel.org/?fbclid=IwAR0zYHVlVqNmH3X53GpxxdqRp6-HboBLjI72NQ47HWd_ft8aaqgP5Onntcw

 

 

 

 

0
Vytisknout
2368

Diskuse

Obsah vydání | 28. 4. 2020