Jak koronavirus postihuje mozek

25. 8. 2020

čas čtení 7 minut

Půl roku od začátku pandemie jsou nyní k dispozici zprávy o mozkových chorobách, které vznikají u lidí, kteří měli v důsledku nákazy koronavirem relativně mírnou chorobu plic, i u těch, u nichž byl průběh nákazy vážný, i u těch, kteří se uzdravují, píše Michael Zandi, profesor neurologie na University College v Londýně.

Klíčovou skutečností je, že vážnost onemocnění plic nemá vždycky vazbu na vážnost neurologické choroby. To, že pacient měl v důsledku koronaviru jen mírnou nemoc plic, ho nechrání před potenciálně vážnými komplikacemi.

Pokud jde o mozek a o nervy, koronavirus má čtyři hlavní dopady:

 
 

1. Stav zmatenosti (známý jako delirium nebo encefalopatie), někdy s psychózou a narušením paměti.

2. Zánět mozku (známý jako encefalitida). Ten může mít formu, která se projevuje zánětlivými rankami - akutní roztroušená encefalomyelitida (ADEM)ú - spolu s dopadem nízké míry kyslíku v mozku.

3. Krevní chuchvalce, způsobující mrtvice (i u mladších pacientů).

4. Potenciální poškození nervové soustavy, což vyvolává bolest a znecitlivění (například formou postinfekčního Guillain-Barrého syndromu, kdy imunitní systém vašeho organismu zaútočí na vaše nervy).

Vzorce všech těchto chorobných dopadů jsou zatím obdobné po celém světě. Některé tyto choroby jsou smrtící a pacienti, kteří přežijí, trpí často dlouhodobými důsledky.

Toto vyvolává důležitou otázku: Bude COVID-19 spojován s obrovskou epidemií chorob mozku, stejně jako byla pandemie španělské chřipky v roce 1918 spojena (i když poněkud nejistě) s epidemií onemocnění encephalitis lethargica (spavé nemoci), která trvala až do třicátých let? V této etapě je to obtížné určit - avšak následující je to, co dosud víme o dopadu koronaviru na mozek.

Co se lidem děje v hlavách?


Zaprvé, někteří lidé nakažení COVIDEM-19 zažívají zmatení mozku a dezorientovanost. Naštěstí je to v mnoha případech krátkodobé. Avšak stále ještě neznáme, jaké dlouhodobé dopady má delirium, způsobené COVIDEM-19, a zda mohou vzniknout dlouhodobé problémy s pamětí nebo dokonce demence. Delirium se doposud studuje hlavně jen u starých lidí a v té skupině pacientů je spojováno se zrychleným úpadkem kognitivních schopností.

Virus má také potenciál nakazit mozek přímo. Avšak většina fyzických dopadů, které jsme zaznamenali u lidí, kteří infekci přežili, vypadá jako sekundární dopady viru, který je přítomen v mozku, nikoliv jako dopady přímé infekce. Například, náš imunitní systém dokáže vhodným způsobem bojovat proti viru, ale může začít útočit na naše vlastní buňky - včetně buněk nervů a mozku. Dochází k tomu prostřednictvím zánětlivého mechanismu známého jako cytokinová bouře, anebo prostřednictvím mechanismů, kterým dosud nerozumímem.

Existují také pacienti s COVIDEM-19, kteří trpí ischemickými mrtvicemi, kdy krevní chuchvalec zablokuje přítok krve a kyslíku do mozku. Někteří tito pacienti mají mrtviční rizikové faktory (například vysoký krevní tlak, cukrovku či obezitu) a u nich jsou mrtvice zvlášť vážné. Zdá se, že tohle je proto, že při nákaze COVIDEM-19 krev rychle houstne a u těchto pacientů vznikají v tepnách vedoucích do mozku četné krevní chuchvalce, i když pacienti už dostávají léky na zředění krve. U jiných pacientů dochází ke krvácení do mozku, v důsledku oslabených tepen, zřejmě v důsledku zánětu způsobenému koronavirem.

Tam, kdy je infekce koronavirem spojena se zánětem či poškozením samotných konců nervů, pacienti zažívají pálení a znecitlivění a také slabost a ochromení. Často je obtížné zjistit, zda je to důsledek kritického onemocnění samotných nervů, nebo zda to postihuje i mozek a páteř.

Všechny tyto dopady na mozek a nervovou soustavu mají potenciál pro dlouhodobé poškození. Musíme se však dovědět více, než budeme moci přesněji předpovědět dlouhodobé dopady.

Jedním způsobem jak zjistit víc je použít skenování mozku jako MRI. Skenování mozku ukazuje situace v mozku, které dosud před vznikem této pandemie nebyly známy, ale je zapotřebí dalšího výzkumu.

V jedné studii bylo součástí zjištěných vzorců známky zánětlivosti a množství malých míst krvácení, často v nejhlubších částech mozku. Některá tato zjištění jsou podobná zjištěním, jaké nacházíme u potápěčů nebo u chorob způsobovaných velkou výškou. Je to možná důsledkem velkého nedostatku kyslíku v mozku u některých pacientů nakažených COVIDEM-19 - ale teprve začínáme rozumět plnému dopadu této nemoci na mozek.

Obdoby s minulostí

Pandemie španělské chřipky v roce 1918 usmrtila 50 - 100 milionů lidí - každého padesátého nakaženého a třikrát až šestkrát počet lidí usmrcených v první světové válce. Přesto však tato pandemie už zmizela z naší kolektivní paměti. Málokdo se nyní zmiňuje o tom, že tato pandemie byla spojena s epidemií mozkové choroby, tzv. "spavé nemoci" - encephalitis lethargica.

Encefalitida a spavá nemoc byly zaznamenány i v předchozích epidemiích chřipky od roku 1580 do devadesátých let devatenáctého století. Avšak ve dvacátém století začala epidemie spavé nemoci v roce 1915, před pandemií chřipky, a pokračovala až do třicátých let, takže je obtížné prokázat vazbu mezi nimi.

U osob, které zemřely, ukázala pitva vzorec zánětu v samém jádru mozku (známém jako mozkový kmen). Někteří pacienti, u nichž byly poškozeny ty části mozku, odpovědné za pohyb, zůstali uzamčeni ve svém těle a nemohli se pohybovat po dlouhá desetiletí. "Probudila" je až léčba látkou L-Dopa (to je chemikálie, přirozeně se vyskytující v těle), kterou v šedesátých letech zavedl Oliver Sacks. Je příliš brzo říci, zda budeme svědky podobníé epidemie spojené s pandemií COVIDU-19, i když první zprávy o encefalitidě způsobované COVIDEM-19 prokazují rysy podobné nemoci encephalitis lethargica.

Jedním z důsledků této pandemie může být poškození mozku u velkého počtu pacientů.

Je důležité mít na myslit politický a společenský dopad pandemií, a nutnost pomáhjat zranitelným lidem, kteří budou postiženi nemocí. COVID-19 už odhalil velké rozdíly v přístupu ke zdravotní péči. Společnosti se budou posuzovat podle toho, jak dokáží ochránit a léčet občany s největším rizikem postižení tímto virem. A mezi ně budou patřit i lidé s neurologickou chorobou způsobenou COVIDEM-19.

Podrobnosti v angličtině ZDE

 

0
Vytisknout
14396

Diskuse

Obsah vydání | 28. 8. 2020