V oligarchickém Česku je Babiš jen nevýznamným hráčem

24. 8. 2020 / Albín Sybera

čas čtení 3 minuty

Stát je důležitým zdrojem prostředků pro mnoho z největších miliardových korporací v Česku. Tuzemské dění je tak z velké části provázáno právě na tyto společnosti. Agrofert je přitom v některých případech jenom tím nejočividnějším příkladem.

Neméně zajímavým příkladem je také Energetický a průmyslový holding (EPH) u jehož zrodu stál Daniel Křetínský, a který mnoho ze svých finančních a investičních projektů realizoval ve spolupráci s firmou PPF Petra Kellnera. EPH dnes zahrnuje celou řadu podniků v několika zemích EU včetně Británie, Německa, či Itálie, ale také Slovenska a Maďarska.


Majitel EPH Křetínský se ve svých médiích rád vyobrazuje jako „progresivní“ podnikatel a lehce lze přitom nabýt dojmu, že situace na českém trhu už zdaleka není jeho prioritou, a že má především starosti globálního rázu.

Mezitím v Česku probíhá soudní spor, na jehož jedné straně je Křetínského odpadová společnost AVE CZ a na straně druhé město Čáslav. Předmětem jsou poplatky z jedné z největších skládek AVE v Čáslavi.

Město Čáslav skládku prodalo AVE CZ v době, kdy ještě AVE bylo součástí rakouského koncernu, tedy rok před tím, než se společnost stala součástí Křetínského skupiny a kdy o společnosti projevovaly zájem také Penta a PPF.

Celý spor spočívá ve skutečnosti, že AVE CZ mělo chybovat při výběru poplatků za uskladněný odpad na skládce v Čáslavi, když skutečný odpad dlouhodobě vykazovalo jako tzv. konstrukční prvky, které jsou ze zpoplatnění osvobozené.

Po porovnání se skutečnými objemy skládky si město Čáslav nárokuje po AVE CZ 600 milionů Kč v ušlých platbách za uložený odpad. Nedávné rozhodnutí soudkyně Karly Cháberové dává argumentaci města Čáslavi za pravdu.

Pokud Česko někdy uvidí pravomocný rozsudek ve prospěch města Čáslav (AVE CZ s největší pravděpodobností využije každé možnosti odvolávat se), tak bude velmi zajímavé sledovat, zda takový rozsudek bude mít dopad i na Státní fond životního prostředí ČR (Fond).

Fondu totiž také náleží poplatky z uloženého odpadu, a jak jsem v minulosti na BL upozorňoval, tak i zde je patrný dlouhodobý nepoměr mezi skutečně uloženým odpadem a deklarovaným množstvím zpoplatněného odpadu (za výběr zodpovídají kraje a celní správa).

Nutno dodat, že v případě Čáslavi se nejedná o jedinou skládku AVE CZ. Srovnatelně velkou skládku provozuje společnost také v Benátkách nad Jizerou a menší skládky i v dalších lokalitách.

Pikantní na celé záležitosti je, že bez pasivity celní správy, krajských úřadů, anebo alespoň tajuplného ticha resortu ministra životního prostředí Richarda Brabce (který by se o příjmy Fondu měl zajímat v první řadě) by nebylo možné, aby tak velké disproporce mezi vykazovaným odpadem a reálně odváděnými poplatky alespoň někoho nepraštily na chvilku do očí.

Samozřejmě, ve všech dotčených složkách státní správy hrají představitelé hnutí ANO klíčovou úlohu. Tedy hnutí, které na přelomu let 2013 a 2014 po vyhraných volbách vkročilo do státní správy s protikorupční agendou a kritikou kmotrovských poměrů v české politice.

Pokud by náhodou opoziční strany na sklonku okurkové sezóny sháněly tvrdá čísla jak poukázat na kontinuitu kmotrovské politiky, nebo spíše na její zefektivnění (na mizerném vybírání poplatků z uložených odpadů se přirozeně podíleli i předchůdci Babišova hnutí), tak odpadové hospodářství v Česku skýtá nepřeberné množství zatuchlých témat.

0
Vytisknout
13679

Diskuse

Obsah vydání | 28. 8. 2020